Hartinkov byl vesnicí zemědělců a havířů

Až do 13. století bylo okolní území pokryto hustým pralesem a teprve při kolonizaci se zde objevili první osadníci. Není vyloučeno, že v případě Hartinkova přišli z německých zemí, neboť první jméno obce znělo Hartungsdorf a dá se tedy předpokládat, že hlavním lokátorem obce byl jistý Hartung.

Toto jméno obce se poprvé objevuje v listině potvrzující městská práva nedalekého města Jevíčka v roce 1291. Teprve později se objevuje české jméno Hartunkov a následně Hartinkov, protože spadal pod soudní pravomoc tohoto města. Vznik vesnice je tedy možné položit krátce před toto datum.

O nejstarších dějinách obce se mnoho zpráv nezachovalo. Víme pouze, že se často střídali majitelé zdejšího malého statku. V 16. století zde máme zprávy o sedmi gruntech o výměře půdy přibližně jeden lán a také o tvrzi, která stávala na místě dnešního domu č. p. 1. Právě v 16. století z této tvrze vzdešel vladycký rod z Hartunkova, jehož nejvýznamnějším členem byl zástupce nejvyššího zemského písaře Matyáš z Hartunkova. Jeho bratr byl ve stejné době kanovníkem olomoucké kapituly. To už však tento zemanský rod sídlil v Čechách pod Kosířem.

Ve třicátých letech 17. století byl zadluženým majitelům statek Hartinkov odebrán a prodán držiteli sousedního biskupického zámku Jaroslavu Drahanovskému z Pěnčína. Součástí biskupického panství pak Hartinkov zůstal až do konce vrchnostenské éry. Z bývalé tvrze byl zřízen hospodářský dvůr.

Jeden z mnoha křížků v obci|foto: Miroslav Kobza

V něm, ale i v dalších staveních se hojně chovaly ovce, které se pásly na okolních pastvinách. Obec tím byla pověstná široko daleko. Od 18. století přibývalo ve vesnici řemeslníků a následně i dělníků z nedalekých průmyslových podniků či dolů na železnou rudu. V 1. polovině 19. století pak vzniká Starý a Nový Komperk a řada domků na severní straně návsi.

V roce 1870 bylo evidováno 426 obyvatel. Obec žila čilým společenským ruchem, na přelomu století byl založen Sbor dobrovolných hasičů, v obci působil i pěvecko-čtenářský spolek "Břetislav", čítající několik desítek členů i z okolních vesnic. Rostoucí počet obyvatel si vyžádal i stavbu školní budovy, byla nově vybudována kaple na návsi. Bohužel hospodářská krize a úpadek průmyslu v okolí vedl k tomu, že se od přelomu 19. a 20. století počet místních usedlíků spíše snižoval.

To vyvrcholilo po II. světové válce, kdy se z českého Hartinkova mnoho místních vydalo osídlovat opuštěné domy v německých vsích v okolí. Odcházeli zejména obyvatelé chalup, rolníci z velkých gruntů naopak zůstávali, mnozí se i po několika letech vraceli ze záborů zpět domů. Tradiční zemědělský způsob života vesnice přetrval v podstatě až do první poloviny 70. let, kdy soukromé hospodaření upadalo a vesnici postihla další vlna vysídlení.

Hasičská zbrojnice|foto: Miroslav Kobza

Hartinkov se stal místní částí Chornice a mnoho zdejších domů bylo proměněno v rekreační chalupy. Zanikla i škola a stavební uzávěra znemožnila další rozvoj obce. Na druhou stranu se díky tomu zachovala osada v do jisté míry konzervovaném stavu, který dnes nezbývá než obdivovat. Dnes se sem opět stěhují noví obyvatelé a mnoho lidí využívá i zdejší krásnou krajinu pro rekreaci.

Vydejte se sem s námi v naší rozhlasové pohlednici ve středu 4. března.