Horní Štěpánov mohl být sídlem vysoké školy
Horní Štěpánov je poměrně velká obec rozkládající se na hranici Olomouckého kraje, na vysoko položené náhorní plošině Drahanské vrchoviny. I proto zažili obyvatelé této vesnice v minulosti spoustu útrap. Dnes zde najdeme mnoho památek a také krásnou přírodu v okolí.
Historie Horního Štěpánova souvisí s kolonizační snahou nově vzniklého kláštera Hradisko u Olomouce, který se snažil co nejlépe využít rozsáhlý pozemkový majetek, který získal do vínku při založení od olomouckého knížete.
A tak už na počátku 13. století vzniká na kopcích Drahanské vrchoviny osada Štěpánov, kterou k odlišení od stejnojmenné vesnice u Olomouce lokátor nazval Horním.
Původní Horní Štěpánov však doplatil na svou odlehlost a také drsné klimatické podmínky. Ves je brzy uváděná jako pustá. V roce 1340 byl jistý Fabian z Opatovic pověřen, aby na místě pusté obce založil vesnici znovu, ale i tento pokus zkrachoval. Následné období husitských a česko-uherských válek nebylo vhodné pro žádné další pokusy vedoucí k obnově obce, a tak teprve v polovině 16. století objevujeme Horní Štěpánov opět v listinách a od té doby je nedílnou součástí klášterního zboží.
Zdejší obyvatelé byli zemědělci a využívali také bohatství rozsáhlých lesů v okolí. Mimochodem, právě díky dostatku dřeva a dalších surovin vznikla někde nedaleko obce skelná huť, která zde prosperovala až do zániku kláštera na konci 18. století. Nevím, zda je to náhoda, ale název vrchu Na Hutích severně od obce může s někdejší sklárnou souviset.
Zánik kláštera Hradisko vedl nejen ke změně vrchnosti, kdy osada připadla k Šebetovskému panství, ale také k parcelaci někdejších klášterních velkostatků. Na jejich pozemcích tak vznikly osady Pohora a také Nové Sady.
Pozoruhodnou památkou Horního Štěpánova je zdejší kostel sv. Vavřince. Ten současný byl postaven v roce 1712, jeho jádro je však mnohem starší. Kostel je dominantou vesnice a zaujme nejen venkovní okázalostí, ale také vnitřní výzdobou. Třeba vitrážovými okny, která připomínají osudy zdejších obyvatel za I. světové války. Stylizovaný legionář byl do okna vysázen na počátku Protektorátu.
Kde se vzala myšlenka založit katolickou univerzitu?
Hned po skončení války působil v Horním Štěpánově jako kaplan Felix Maria Davídek, který zde založil Atheneum. Byl to vlastně ústav umožňující studia dospívajícím chlapcům, která měla být přípravou na studium teologie. S rostoucím vlivem komunistů stále více rozvíjel svoji myšlenku založit katolickou univerzitu.
Začátkem roku 1950 ilegálně vznikla za pomoci olomouckých dominikánů a několika sympatizujících profesorů a kněží filozofická fakulta. Studenti fakulty byli oficiálně zapsáni na Komenského univerzitě, jejich vzdělávání se však odehrávalo v Horním Štěpánově.
Hlubokou víru zdejších obyvatel ještě v šedesátých letech připomíná kříž před kostelem, který se prý v roce 1968 zjevil při vyučování ve zdejší škole.
Okolí Horního Štěpánova je krásné, i když tu hlavně v zimě umí být pěkně drsné podnebí. Na jaře stojí za navštívení dvě nedaleká chráněná území – V Uhliskách a Chaloupky, kde se objevují palouky vzácné květeny. Kousek odsud jsou k vidění rozsáhlé lesy nejvyšších partií Drahanské vrchoviny. Dobře se tu jezdí na kole a jsou zde pasáže, kde, když se vydáte pěšky, nepotkáte člověka několik hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
