Jarní procházka Žebračkou nabídne nevšední vůně i pohledy
Národní přírodní rezervace žebračka u Přerova chrání komplex lužního lesa v nivě řeky Bečvy v těsné blízkosti Přerova. Tato unikátní krajina je nejkrásnější zejména v jarních měsících, kdy rozkvetou statisíce drobných rostlin, které tvoří bylinné patro lužního lesa. Za krátké období, kdy ještě stromy propouštějí dostatek slunečního svitu, musí zdejší květena vykvést, vytvořit plody a právě toto období je úchvatné. Zmapovat se jej vydá i další díl cyklu Přímo z místa.
Rezervace Žebračka má podobu téměř obdelníku. Hlavní páteří zdejšího luhu je náhon Strhanec a také řeka Bečva. Napůl ji pak rozděluje silnice vedoucí do Prosenic. Kdysi takto vypadala značná část nivy řeky, která byla později intenzívní zemědělskou činností odlesněna a zkulturněna. Stromy v Žebračce se blíží přirozené skladbě, která se zde vyvinula bez zásahu člověka. Hlavní část lesů je tvořena starými duby, lípami, javory a habry, na vlhčích místech převládají jasan ztepilý, olše, topoly a vrby. Místy se zde setkáváme také s jehličnatými stromy, které jsou však v tomto lese nepůvodní.
Jak už bylo řečeno, v jarním období, před olistěním stromů, se zde rozbují bujné bylinné patro. K prvním poslům jara patří sněženky. Později rozkvetou další květy, z nichž některé jsou velmi vzácné. K těm patří například ladoňka karpatská, která patří k typické květeně Pobečví. Jarní aspekt – jak se nazývá právě doba tohoto bujení rostlin při zemi, má v Žebračce jednoho typického představitele. Je jím medvědí česnek, který je zde velmi hojný a provoní nejen celý les, ale část své vůně posílá i do nedalekého Přerova.
Bohužel ani Žebračka není ušetřena náporu nepůvodních rostlin, které sem pronikají působením řeky, vodního ptactva, ale i člověka. V místě, kde bývala kdysi zahrada, se rozrůstají narcisy a třeba cesmíny. Na břehu řeky se v létě setkáváme s křídlatkou a do samotného lesa postupují netýkavky malolisté či zlatobýl obrovský, který utiskuje původní rostliny.
Žebračka je ovšem i významnou ornitologickou lokalitou. Hnízdí zde desítky druhů ptáků, další pak využívají les jako zastávku na svých tahových trasách. Vyskytují se zde i drobnější savci a velmi dobrou lokalitou je žebračka i pro hmyz a další bezobratlé živočichy. Zajímavý je v tomto směru i biotop, který poskytuje náhon Strhanec. V jeho vodách najdeme kriticky ohrožené korýše a také vzácné mlže.
Žebračka bývá častým cílem výletů Přerovanů, ale i obyvatel okolních vesnic. Kromě turistické trasy se tudy dá projít i po zastaveních naučné stezky, která prozradí mnoho ze zajímavostí, jež skrývá les. Malým tipem třeba na víkendový výlet bude i další reportáž z cyklu Přímo z místa, která vám Žebračku i díky znalostem RNDr. Zbyňka Hradílka – botanika z Přírodovědecké fakulty UP, představí blíže v úterý 1. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
