Javornickem po stopách rodiny Latzelů
Některé rody byly pro oblast, kde žily, pohromou, jiné požehnáním. Do druhé kategorie rozhodně patří rod Latzelů pro Javornicko, Vidnavsko a Žulovsko. S jejich jménem se zde setkáme mnohokrát, pokud jen trošku zabloudíme do historie. Přitom neměli urozený původ a jejich bohatství vzešlo z práce a moudrosti.
První zmínka o rodu Latzelů je spojována s Kobylou nad Vidnávkou, kde v roce 1522 podle matriky žil sedlák Bartel Letzel. Ve Vápenné se pak v roce 1721 narodil Michael Latzel, který byl prvním mužem s obchodním duchem.
Obchodoval s přízí a stal se zámožným mužem. Jeho vnuk Anton Cajetan, se narodil 7. srpna roku 1818 ve Skorošicích a stal se rozbuškou rodinné podnikatelské exploze. Díky zámožnosti rodičů mohl studovat a také cestovat. Následně se usadil ve Vápenné. Zajímavé je, že si zde koupil nejprve dědičnou rychtu – tedy šoltéství. Tím získal i dům, který dne nese jméno Latzelů a který je po rekonstrukci je ozdobou obce.
K zemědělskému podnikání však brzy přibral i vápenku, kterou později začal provozovat ve velkém. Nakonec měl ve vsi dvě velké vápenné pece, mimochodem jednu z prvních kruhových vápenek ve Slezsku, a několik lomů. Stal se zakladatelem vápenictví v obci, která později po tomto odvětví dostala i jméno.
Anton Cajetan Latzel však nebyl jednostranný muž, a tak se podílel na založení cukrovaru v Bernarticích či továrny na výrobu dřevěných tužek v Písečné. Díky němu byl v kraji založen rolnický a lesnický spolek a také hospodářská škola v Horních Heřmanicích.
I po odchodu na odpočinek nepřestal lobbovat za stavbu železnice na Javornicko. To už ovšem přesídlil do Javorníka, kde koupil vilu patřící kdysi Vincenzi Priessnitzovi, a zrekonstruoval ji. Zemřel však záhy po dokončení prací v roce 1886. Dnes v ní sídlí lesní správa.
Sedm dětí, které Josef Cajetan Latzel vychoval, se také činilo. Dcery Emma a Marie se dobře provdaly, nejstarší syn Anton II. zdědil velkostatek ve Staré Červené Vodě, jehož budovy dodnes stojí. Byl také poslancem zemského sněmu. Druhorozený Emil zemřel už v roce 1903 jako vážený notář ve Windischgarstenu.
Richard převzal po svém otci správu rodinných statků ve Vápenné a vedení vápenky. Rudolf se stal inženýrem ve Vídni. Pozoruhodnou osobností pak byl nejmladší syn Josef. Byl to právě on, kdo založil továrnu na výrobu šamotu ve Vidnavě, kterou pak spravoval i jeho syn Arnold. Jeho smrtí v roce 1948 vymírá rod Latzelů po meči.
Kromě podniků, které Latzelové založili, zemědělských usedlostí a statků, musíme obdivovat sídla rodu. Například zmíněnou rychtu ve Vápenné, novorenesanční vilu v Javorníku, na kterou navázal rod dalším krásným domem, v němž dnes sídlí kulturní středisko.
Z kaolínky a unikátní železnice ve Vidnavě už jsou jen zbytky a chátrá i bývalá továrníkova vila. Pozoruhodné jsou však i stopy rodiny na hřbitovech. Tak třeba unikátní sousoší Kalvárie na starém hřbitově ve Skorošicích, které patrně vytvořil známý řezbář Bernard Kutzer, je pomníkem otce Josefa Cajetána.
On sám spočinul v poněkud střízlivější rodinné hrobce na hřbitově v Javorníku. Jeho bratr Filip pak vybudoval svou hrobku na hřbitově v Bernarticích a nejpozoruhodnější stavbu pak mezi Vidnavou a Starou Červenou Vodou, poblíž zatopeného kaolinového dolu, nechal postavit Anton II. Cajetan Latzel, který k hrobce přistavěl i kapli Bolestné Panny Marie.
Po stopách rodu vede i naučná stezka, která prozradí, jak moc tito lidé pro zdejší kraj znamenali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
