Jiříkov je prastarou farní vsí. Její kouzlo je potřeba chvíli hledat

28. leden 2017

Jiříkov na Sovinecku je zvláštní obec. Díky galerii řezbáře Jiřího Halouzky je často plná turistů. Snad se to jen zdá, ale velké části místních lidí jakoby se hemžení kolem nich netýkalo. Dál žijí své životy, docela trefně popsané ve filmu Bohdana Slámy Divoké včely. A přece má Jiříkov svůj půvab. Jen se musí více hledat.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1264. Odborníci se domnívají, že obec, tehdy uváděná jako Juříkovice, později německy psaná Girzik, vznikla zřejmě v rámci kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Biskupským lénem vesnice byla až do roku 1494, kdy patřila k sovineckému panství.

Jiříkov býval duchovním i zemědělským centrem

Obec stála na hradské cestě vedoucí ze Sovince do Rýmařova. Procházela tudy však i frekventovaná nadregionální stezka, která přiváděla do vsi kupce ale bohužel i vojáky.

Díky řezbářské galerii Jiřího Halouzky je dnes Jiříkov hojně navštevován turisty. Láká je třeba obří Praděd

Jiříkov byl zemědělskou obcí. V roce 1326 je připomínán mlýn, který stál v údolí řeky Tepličky jižně od vesnice. Dnes už po něm zbyly jen nepatrné zbytky.

Obec bývala také významným duchovním centrem. Patří mezi nejstarší farní vsi v oblasti. Současný kostel sv. Michaela archanděla, pochází z roku 1787. Jádro chrámu je však starší. Věž a část lodi bezesporu připomíná chrám postavený už v roce 1605.

Kostel sv. Michaela Archanděla je dnes odsvěcený a slouží jako výstavní prostor

Právě zde jsou k vidění erbovní desky stavitelů kostela Jana Staršího Kobylky z Kobylího a Anny Ederovny ze Šťávnice.

V sedmdesátých a osmdesátých letech 16. století byla zdejší farnost protestantská. Zajímavé je, že místní pastor byl zároveň inspektorem sovinecké církevní obce a tedy nadřízeným všech okolních protestantských obcí.

V roce 1692 mluví letopisy o zasvěcení zdejšího kostela sv. Jiří. V současné době je kostel odsvěcený a jeho vlastníkem je řezbář Jiří Halouzka, který zde vystavuje své sochy.

Obci uškodily války i odsun obyvatel

Pradědova galerie v Jiříkově

Za třicetileté války obec velmi trpěla nájezdy švédských a dánských vojsk. Poté se poměry upravily a pod správou Řádu německých rytířů obec vzkvétala.

V 19. století byly nad vesnicí otevřeny břidlicové lomy. Ve stejném období vzniká kolem hospodářského dvora a kaple sv. Anny dnes už zaniklá osada Hutov.

Po II. světové válce obec velmi postihl odsun původního obyvatelstva. Dosídlení obce se nikdy zcela nepodařilo a tak velká část zdejších domů spadla nebo byla zbořena. Pro svou odlehlost se obec potýká s velkou nezaměstnaností.

Při procházce si vychutnejte pohled na památky i krajinu

Kromě kostela a galerie s dančí oborou zde může turista nalézt i další drobné památky. Patří k nim například opravený pomník obětí první světové války stojící nedaleko někdejšího hřbitova, budova fary z 18. století a několik drobných sakrálních památek v horní části obce či kapličky Božího těla v jedné z místních zahrad.

Pomník padlých stojí vedle někdejšího Jiříkovského hřbitova

Z luk nad vesnicí jsou fantastické výhledy do kraje a cesty na kole či na běžkách okolím obce patří k lahůdkám zdejšího kraje.

Další kříž je datován do roku 1874
autor: kbz
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.