Králová je vesnicí, které dal jméno sám král Václav

19. září 2014

Vydáte-li se z Litovle do Úsova zkratkou přes část lesu v Litovelském Pomoraví, čeká vás příjemná cesta lužními lesy, které sice uprostřed přepůlí železnice Olomouc – Praha, ale jinak vypadají netknuté lidskou rukou. To platí až do chvíle, než vyjedete na pozemcích obce Králová z lesa a začne intenzívně zemědělsky využívaná krajina Uničovska. Jenže, před dávnými časy to bývalo jinak.

Les Doubrava, jak se zdejšímu masívu říkalo, býval v dobách středověku mnohem větší, a tak máme zprávy o tom, že v roce 1461 v Olomouci v pátek po Novém roce dal král Jiří Václavovi z Vlašimi , který hrad Úsov zápisem držel, list, ve kterém mu dovoluje louky vzniklé z vyklučeného lesa v „Uhlištích“ poddaným za plat přenechat.

Toto Uhliště vzniklo v lese nedaleko tehdy již existující vsi Hlivice, kde se kácel les a povstaly „lázy“. Dá se předpokládat, že touha po kvalitním dřevěnném uhlí souvisela s těžbou a zpracováním železných rud na Uničovsku.

Václav z Vlašimi prodal tedy tyto lázy obyvatelům městečka Úsova a jistému Matějovi z Hlivic. Na lepších pozemcích vznikl panský dvůr, zbytek byl rozparcelován mezi nové osadníky, a vznikla tak ves, které se podle umístění říkalo Lázy nebo také – dle původního majitele Královy Lázy. A to je počátek dnešní Králové.

Kapličky v Králové

Zpočátku to nebyla nijak velká obec. Uvádí se zde jen 18 usedlých rodin s menšími polnostmi, které robotovaly na zdejším panském dvoře. Ten úsovská vrchnost pronajímala menším zemanům. Zajímavé je, že někteří z těchto zemanů se dokonce po Králových Lazech také psávali, takže tento domicil se mezi drobnou šlechtou objevuje ještě na konci 15. století.

V následujícím věku už se objevuje i jiné pojmenování obce – konkrétně Králova Ves a stále máme jmenován ve vesnici hospodářský dvůr, ke kterému měli místní robotní povinnosti. Na robotu sem ale docházeli i obyvatelé okolní vesniček, takže hospodářství to muselo být úctyhodné. No koneckonců katastrální rozloha dnešní Králové je 1279 hektarů a vzhledem k tomu, že sedláci moc pozemků neměli, vyplývá z toho, že polní a lesní majetek dvora byl na svou dobu obrovský.

Les Doubrava, v té době sice již zčásti přeměněný v pole, byl také dobrým hospodářským artiklem. Vynášel poměrně značné částky za dříví a navíc to byl vyhledávaný revír lovecký. Dokonce sem dojížděly, jak se na Královu Ves sluší, i korunované hlavy. V roce 1577 přijel císař Maxmilián se syny na lov do Doubravy a Králové. Odneslo to 16 divočáků a jeden vlk. Královskou návštěvu měla obec ještě jednou, i když v tomto případě spíš nemilou. V roce 1758 se právě tudy vracel pruský král Bedřich od obležené Olomouce. Jeho vojáky přepadli právě u Králové selští dobrovolníci a část vojska pobili.

Les Doubrava

Přes korunované návštěvy a velikost dvora ale místní sedláci mezi bohaté rozhodně nepatřili. Spíše naopak, a ještě ve 20. letech 20. století čekali úpěnlivě na parcelaci velkostatku, aby se jim vedlo lépe. Zajímavé je, že i po třicetileté válce byla velká část obce podle jmen osídlena Čechy. To se změnilo až po roce 1900, kdy je zde uvedeno jen pět Čechů. Obci se tehdy říkalo Königlosen.

Celé 19. století znamenalo pro obec hodně změn. Pastviny byly přeměněny na pole a přece jen se zde lépe hospodařilo. V roce 1848 se Králová stala součástí nedalekých Hlivic. V roce 1855 postihl obci rozsáhlý požár, při kterém shořelo 14 domů a také původní kaple. Obec se ale docela rychle vzpamatovala a v roce 1867 získala samostatnost.

Na pozemcích obce se těžila železná ruda, většina obyvatel však zůstala věrna zemědělství. Po roce 1945 musela většina zdejších Němců opustit Královou navždy, vesnici se však podařilo poměrně rychle dosídlit. Ztratila však samostanost a stala se místní částí nedalekého Medlova.
Z památek dnes v Králové najdeme zejména dvě menší kapličky. Velká část pozemků v okolí obce je vyhrazena sadům, což dává Králové docela zajímavou vizáž.

autor: kbz
Spustit audio