Laškovský zámek hostil císaře i pytle s cukrem

6. duben 2017

Laškovský zámek je dominantou celé obce. A také jejím správním centrem, neboť dnes v zámku sídlí obecní úřad. Kdysi byl ale zámek centrem zdejšího panství, a to patrně už velmi dávno, kdy současnému zámku předcházela existence tvrze.

V roce 1350 se objevuje Beneš z Laškova v zápise v zemských deskách jako ten, který vyměnil půl panství ve Voděradech s Ješkem z Boskovic za mlýn v Opatovicích.

Zboží držel se svým bratrem Bohuslavem a právě jeho potomci se pak objevují jako držitelé laškovského panství ještě na počátku 15. století. Jak však ukazují další zápisy, laškovské zboží bylo tehdy rozděleno mezi více vlastníků. Vzhledem k rozdrobení vlastnických podílů je dost nepravděpodobné, že by laškovští zemané měli v obci nějaké sídlo už na počátku 15. století.

Tehdy Beneš II. z Laškova vykupuje všechny díly, které kdo vlastnil ve vesnici s výjimkou toho, který držel klášter Augustiniánů z Olomouce. Vystavěna tvrz v obci byla patrně zásluhou Beneše II. z Laškova. Zprávy o ní však máme až z doby po jeho smrti, kdy byl jejím držitelem jeho vnuk Václav. Výslovně je tedy panské sídlo v Laškově zmíněno až v roce 1493.

Mezi zdmi zámku v Laškově se vystřídalo několik rodů

Potomci prvních pánů z Laškova byli po babičce ze Švábenic a později tvrz převzal rod pánů z Kokor. Ti po sobě zanechali zajímavou památku na kostele, kde je pamětní deska založení kostela z roku 1612. Je zde zmíněno, že o stavbu se zasloužil Bohuš Kokorský z Kokor a na Laškově. Kromě toho Kokorští ale i švábeničtí pracovali i na zlepšení podoby tvrze, kterou přestavovali nejprve ve stylu vrcholné gotiky a později i renesance.

Zvláštní erb před zámkem o jehož nositelem nebyl nikdo z doložených majitelů zámku. Vzhledem k biskupským jehlancům to však musela být osoba blízká zdejšímu kraji

I když kokorští byli katolíky, sympatizovali se stavovským odbojem a po roce 1624 bylo jejich panství prodáno. Třicetiletá válka jinak úspěšné dominium hodně zdevastovala, a tak panství opět měnilo majitele, až jej v roce 1683 koupil klášter Augustiniánů u Všech Svatých na olomouckém předhradí. Augustiniáni vytvořili z Laškova střed rozsáhlého panství a připojili k němu ještě Budětsko, Lešany, Pěnčín, Rakovou, grunty ve Vrbátkách a Štětovicích. V roce 1693 byla tvrz přestavěna v barokní čtyřkřídlý zámek, který kromě správy panství sloužil také jako letní rezidence.

Zámek sloužil císaři, ale také jako sklad surovin

V roce 1784 byl Augustiniánský řád zrušen a celé panství bylo zapsáno náboženskému fondu. Ten jej spravoval až do roku 1825, kdy jej koupil František Jan Kollarz z Lomničky. Říká se o něm, že pocházel z řeznického rodu, který zbohatl za napoleonských válek tak, že si mohl dovolit koupit panství. Byl skutečně dobrým hospodářem a za jeho držení, i za jeho potomků panství vzkvétalo.

Jeho syn Karel Jaroslav Kollarz zámek opravil, zmodernizoval, a snad i díky tomu dal jeho pohostinství před Náměští či Čechami pod Kosířem přednost císař František Josef I., který se zde ubytoval při příležitosti polních manévrů c. a. k. armády nedaleko Konice. Na tuto návštěvu z roku 1887 odkazuje pamětní deska umístěná na nádvoří zámku, která připomíná, že za poskytnuté pohostinství udělil císař majiteli zámku šlechtický titul s přídomkem z Laškova a Lešan.

Pamětní deska připomínající pobyt císaře Františka Josefa a povýšení Kollarzů do šlechtického stavu.jpg

Kollarzové zámek využívali až do roku 1918, kdy jej koupil cukrovar v Drahanovicích. Údajně se uvažovalo o jeho zboření, ale nakonec zámek sloužil jako sklady. Po válce se stal majetkem obce a po opravě slouží samosprávě dodnes. Kolem je krásný park se vzácnými stromy a samotný zámek dodnes nese stopy snad všech stavebních slohů, kterými prošel.

autor: kbz
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka