Místo k májovým procházkám aneb hanácký Petřín
Kam na procházku na prvního máje? Míst, která nás na jaře lákají do probuzené přírody je v našem kraji spousta. My se vydáváme hledat Petřín v centru Olomouce. Nacházíme ho v rovině pod hradbami u břehu Mlýnského potoka. Nestojí tu socha Karla Hynka Máchy ani rozhledna, ale o romantická zákoutí není nouze a roste tu spousta rozkvetlých stromů vhodných k tomu, aby pod jejich větvemi došlo k prvomájovému polibku.
Dnes společně navštívíme zrekonstruované rozárium a přilehlou botanickou zahradu, kterou rameno Moravy odděluje od Bezručových sadů. Do rozária vstupujeme z rušné třídy 17. listopadu. Na první pohled nás zaujmou zvlněné pásy z dřevěných latěk, které mohou připomínat lehátka na plovárnách. Plachty napnuté mezi sloupy budou v létě na rozpálené ploše poskytovat trochu stínu a růžové desky stojící mezi záhonky vykrojenými v betonové ploše člení prostor a přinášejí také informace o rostlinách. Během čtrnácti dnů by se měly vodou naplnit bazénky.
Růže tu zatím nevidíme. Tedy, můžeme si všimnout ještě nerozkvetlých keříků, ale naši pozornost upoutají především žlutě zářící narcisy. „Protože růže se v těch betonových blocích neměly úplně nejlépe, projektanti navrhli, že se přesadí jinam, a vzniknou tu trvalkové záhony,“ říká vedoucí rozária a botanické zahrady Olga Žáková. A její kolegyně zahradnice Jaroslava Boulová dodává: „ Na růže je zatím brzo, na záhonech se začínají objevovat první poupata začátkem června. Sadové růže u schodiště rozkvetou o něco dřív.“ Mělo by tu být vysazeno kolem tří set padesáti druhů růží. Pracovníci se budou snažit dostat sem i nové odolné druhy růží vhodné k pěstování ve městě.
Kousek dál bohatě kvete růžová japonská třešeň sakura a magnólie. V záhoncích v betonové ploše rostou nejen narcisy, ale i tráva. „Lidé si v budoucnu mohou půjčit v infocentru deky a budou si moci užívat poležení v trávě buď na kopci nebo v parterech,“ říká paní vedoucí a dodává, že prostor rozária by se měl v budoucnu i lépe odstínit od rušné silnice nově vysazenými keři.
Větší klid najdeme už v současnosti v prostoru botanické zahrady, kterou odděluje od rozária hradební val související s vedlejší Korunní pevnůstkou. Na rozdíl od otevřeného a prosvětleného rozária, botanická zahrada poskytuje pestrou škálu zákoutí probouzejících různé nálady.
Zamilované páry, které se vydají na prvomájovou procházku, mohou najít klidné místo už v alpinu na zmíněném valu. Třeba na lavičce pod kroucenou převislou okrasnou lískou. Kvetou tu modřence, krokusy, tulipány, nakvétají keře, záhony zdobí skalničky, vidíme malé kosatce, kamzičníky i kaktusy opuncie.
Na druhé straně valu procházíme zahradou kdysi nazvanou Gruzínská a vcházíme mezi jehličnaté stromy, kde jsou umístěny nejen exteriérová výtvarná díla, bambusový altánek, ale i herní prvky pro děti, třeba xylofon z opracovaných klád a dřevěná socha velkého jezevčíka. Časem by opodál chtěli umístit i skluzavku a kolotoč.
Dostáváme se do otevřeného centrálního prostoru s trávníkem a záhony pestrobarevných tulipánů, keřů, dřevěných sloupových soch přenesených sem z řezbářských sympozií. Expozice tulipánů i dalších letniček se každý rok mění.
Na vyasfaltované ploše si můžete zahrát i šachy, velká šachovnice je nakreslena na zemi a figurky si lze vypůjčit v pokladně. U rybníčku kvetou dvě bílé jabloně a pod hladinou plují okrasní karásci, žijí tu i žáby a užovka. Při naší procházce jsme potkali zajíce a veverky. „Zahradu kolem jezírka nazýváme ´Brněnská´, protože její realizaci zajistila brněnská firma. Botanickou zahradu navrhoval brněnský architekt Ivar Otruba. Břidlice s betonovými pláty kolem jezírka, je typickou ukázkou tvorby pana architekta. Nejen tím jsou expozice zajímavé a hodnotné,“ poukazuje vedoucí Olga Žáková.
Za rybníčkem se prostor opět zintimňuje. Přicházíme k chatce s ohništěm, krbem a záhonem s rododendrony. „Této části říkáme zahrádky, návštěvníci si tu mohou udělat piknik. Stává se nám, že k nám jezdí i na lodičkách, na raftech,“ připomíná Jaroslava Boulová blízkost Mlýnského potoka, jednoho z dřívějších obranných prvků pod hradbami v Bezručových sadech.
Kolem dalších expozic, zahrádek, výtvarných prvků se dostáváme na konec naší vycházky k Zahradě smyslů určené pro slabozraké a nevidomé. Kytky si tu mohou ohmatat, očichat a přečíst si názvy rostlin v Braillově písmu.
Jaké další živočichy, rostliny a zajímavosti najdete v botanické zahradě a rozáriu Výstaviště Flora Olomouc, která je nově od úterý do neděle přístupná zdarma, si poslechněte v dopolední reportáži Přímo z místa. Odkaz najdete v úvodu článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
