Mravenci v lesích nad bývalou Alfrédkou budují velkoměsto

Hlavním místem výskytu a také ochrany těchto drobných obyvatel hor je přírodní rezervace Pod Jelení studánkou. Na území o rozloze necelých 140 hektarů vybudovali mravenci skutečné velkoměsto. Počet mravenčích hromad a hromádek je zde odhadován asi na dva tisíce a také hustota hmyzího obyvatelstva je úctyhodná. Představuje 21 hnízd na jeden hektar. Podle vědců, muže v jednom mraveništi žít až milion jedinců. To sice není úplně pravidlem, ale i tak zde žije obrovské množství těchto pracovitých lesních obyvatel.

Návštěva mravenčího velkoměsta pod Jelení studánkou není nijak problematická. Stačí některou z mnoha značených cest doputovat k bývalé chatě Alfrédka. Zde se můžete občerstvit, a pokud se odsud vydáte na hřeben, procházíte přímo centrem mravenčí rezervace. Už při cestě k Alfrédce, například ze Skřítku, nebo ze Žďárského potoka, se najednou začnou kolem cesty objevovat jednotlivé mravenčí kopy. Rozcestník půl kilometru před Alfrédkou označuje právě zmíněné Mravenčí sedlo. Letmý pohled do lesa kolem cesty prozradí, že název je více než přiléhavý.

Na cestě obcházející někdejší sjezdovku nad bývalou Alfrédkou si už mravenců nemůžete nevšimnout. Jejich hemžení je všudypřítomné. Pro slabší povahy to může být až nepříjemné, ale mravenci si lidí většinou nevšímají. Přesto, posadit se zde na pařez a kochat se okolím není asi úplně nejlepší nápad. Mravenci jsou zde však druhem nejen chráněným, ale i váženým.

Jako mrakodrapy v zákrytu ční mraveniště v rezervaci z borůvčí|foto: Miroslav Kobza

Jejich kolonie spotřebovávají velké množství potravy, převážně larev lesních škůdců. Významná je rovněž půdotvorná činnost mravenců. Prostřednictvím mravenčího soužití s mšicemi se podle odborníků výrazně zvyšuje nabídka medovice v lesích a tím přispívají k rozvoji dalších druhů parazitického a dravého hmyzu. Pozoruhodná je také větší produkce medu u lesních včel.

Pokud se přece jen rozhodnete vyzkoumat, k jakému druhu patří jedinci, kteří se vám právě snaží vyšplhat po nožkách do nohavice, asi budete mít smůlu. Rozeznávání mravenců, zejména některých druhů je totiž složité i pro odborníky. Tak například mravenec podhorní, který se mimochodem u nás vyskytuje jen na několika místech, se donedávna maskoval i před vědci jako jiný druh mravence lesního. Kromě tohoto druhu zde žijí i mravenci horští, Lémanovi a také mravenec dřevokaz.

V horní části rezervace roste nepůvodní kleč|foto: Miroslav Kobza

Přírodní rezervace pod Jelení studánkou je unikátní přírodní lokalitu evropského významu s pozoruhodným lesním porostem. Lesy jsou výše tvořeny jeřábovou smrčinou. Některé smrky jsou zde zdrojem osiva pro horské oblasti. Občas se zde objeví i zástupci horských buků, jinak listnaté stromy reprezentuje zejména jeřáb. V horní části hřebene na rezervaci navazuje uměle vysazená borovice kleč. Hospodaření v lesích je uzpůsobeno potřebám mravenčích kolonií. Přesto tuto oblast postihla kalamita v podobě polomu. Bude tedy možné sledovat i to, jak se tato výrazná proměna prostředí podepíše na mravenčích koloniích.