Na Černou stráň jedině s mapou a kompasem. Turistické cesty tam nevedou

Tím druhým je skutečnost, že na vrchol nevede žádná značená stezka. Pokud se sem po lesáckých cestách rozhodnete vystoupat, musíte se vybavit dobrými mapami, nejlépe i kompasem a hlavně nezapomenout doma orientační smysl.

Ideálním místem pro zahájení výstupu je Přemyslovské sedlo. Silnička mezi Přemyslovem a Novými Losinami tady prochází sedlem s nadmořskou výškou téměř800 metrů. Je zde i malé parkoviště, pokud přicestujete autem, a pak už jen a jen po svých. Zpočátku mě při cestě na vrchol vedla cyklostezka číslo 6155 vedoucí směrem do Annína. Asi po kilometru a půl jsem odbočil na lesáckou cestu a pak už je to na tom zmíněném orientačním smyslu.

Lesní cesty kolem vrcholu Černé stráně zažily dokonce dramatické nouzové přistání letadla. Stalo se to 17. října roku 1944, kdy se na lesní cestě na jižním úbočí pokusil nouzově přistát radista maďarského transportního letadla Junkers JU 52. Podle bádání historiků prý letoun letěl z Maďarska na východní frontu ke Krakovu oklikou přes Moravu, aby se vyhnul Slovensku, kde tehdy zuřilo Slovenské národní povstání. U Olomouce se dostal omylem do palby, při níž zahynul pilot.

Radista se pak pokusil přistát právě zde a letoun při tom havaroval. Z posádky přežil s těžkým zraněním jen on sám. Před třemi lety tu místní revírníci vztyčili pamětní kříž, který havárii připomíná. K pomníku si však člověk musí trošku zajít.

Dolů kolem vodopádů na Poniklém potoce

Přímo na vrchol už vedou jen úzké pěšinky přímo proti kopci. Odměnou jsou však z vrcholu překrásné výhledy, zejména na jih a na západ. Severní stranu přece jen pokrývá les, byť není příliš hustý. Pozorné oko na plochém vrcholu zaznamená malé rašeliniště. Podle odborníků se tam dají najít vzácné druhy rostlin, takže dávám pozor, kam šlapu, a vydávám se zpět do údolí.

Obětuju návštěvu nejpozoruhodnějšího skalního útvaru na Černé stráni, kterým je kazatelna s pověstným skalním tunelem, tyčící se na západním svahu, a raději volím opět lesáckou cestu k severovýchodu. Po pár kilometrech se dostávám do údolí Poniklého potoka, kde jsou k vidění sice malé, zato velmi zajímavé vodopády. Podle některých návštěvníků připomínají zmenšeninu slavných Mumlavských vodopádů nad Harrachovem v Krkonoších.

Cesta dolů nás zavede až do Annína, místní části Koutů nad Desnou, kde se dostaneme na rozcestí Knížecí cesta. Právě po ní jsem se vracel zpět na Přemyslovské sedlo. Výšlap byl dlouhý a náročný, ale rozhodně stál zato. Další zdolaná jesenická hora.