Náš kraj10. listopadu  2017  

Název obce Krchleby je opředen tajemstvím

Kaple Panny Marie Pomocné ze 2. poloviny 19. století - Foto: Miroslav Kobza

Kaple Panny Marie Pomocné ze 2. poloviny 19. stoletíFoto: Miroslav Kobza

Rozsáhlý katastr obce Krchleby na Zábřežsku zasahuje od náhorní plošiny, na níž se vypíná samotná obec, přes údolí Bušínova, až po hranice Křižanova a Hynčiny. Přestože se nejvyšší kopce oblasti nepřesahují ani 600 metrů nad mořem, mají Krchleby charakter horské obce s drsným podnebím a v minulosti i těžkým živobytím.

Každá obec má své tajemství a v případě Krchleb je to původ pojmenování vesnice. Podle jazykovědců patří k nejstarším typům místních jmen na našem území. Jedná se o složeninu ze staročeského podstatného jména „leb“ (hlava, lebka) a přídavného jména „krchý“ (levý). Spojení těchto slov je však podivné. Byly Krchleby osadou pletichářů a intrikánů podle staročeského slova „krchmiti“, tedy dělat něco s postranními úmysly? Nebo měli první obyvatelé obce hlavu nakloněnou vlevo? To je nepravděpodobné i proto, že vesnic s tímto jménem je v Česku celkem sedm. 

Pomník padlých v centru obce - Foto: Miroslav Kobza

Pomník padlých v centru obceFoto: Miroslav Kobza

A tak se odborníci přiklánějí k tomu, že jméno vychází ze složení jiných slov. „Skrb“ ve smyslu žal, soužení či nedostatek a podstatného jména „chleby“. Tedy obec, kde bylo nutné šetřit chlebem, protože ho nebylo dost. Kdo zná zdejší kamenitá pole, ví o čem je řeč, a určitě dá tomuto vysvětlení za pravdu. I tak je to však stále jen hypotéza, kterou nedokážeme potvrdit. Stejně, jako vysvětlení německého jména obce Chirles, které mělo vycházet z německého slova „kirche“, tedy kostel. 

První zprávu o existenci obce nám podává listina týkající se mohelnické rychty a jí podřízených obcí, kde jsou Krchleby jmenovány už v roce 1273. I v pozdějších letech byla obec biskupským majetkem, který byl dáván v léno různým šlechticům, ale i dalším osobám. K nejvýznamnějším šlechtickým majitelům pak patří rod pánů ze Zvole, kteří obec přiřadili ke zvolskému manství, a po něm už jako součást mírovského dominia byla předávána i dalším držitelům. Zajímavé je, že pomístní tradice mluví i o zaniklé obci Malé Krchleby, která měla stát na poli napravo od cesty do Bušínosvkého údolí. Písemné zprávy o ní však nejsou. 

V roce 1562 je už v obci jmenován jako zástupce vrchnosti rychtář. Rychta v Krchlebech byla zákupní, což znamenalo, že se úřad dal koupit společně s rychtou a pozemky, které k ní patřily. Obec hodně utrpěla třicetiletou válkou. Už před ní zde však většina obyvatel patrně hovořila německy. Dokonce i křestní jména a příjmení zdejších usedlíků, která zněla česky, ukazovala na vliv německého okolí. 

Kdysi k obci patřil Horní i Dolní Bušínov 

Ke Krchlebům patřily také osady Horní a Dolní Bušínov. Dolní Bušínov se následně stal součástí Hynčiny a pak Zábřeha, Horní Bušínov patří do katastru Krchleb dodnes. Společně s oběma osadami měly Krchleby už na konci 18. století 300 obyvatel. 

Socha sv. Trojice v polích nad obcí, kde prý kdysi stála vesnice - Foto: Miroslav Kobza

Socha sv. Trojice v polích nad obcí, kde prý kdysi stála vesniceFoto: Miroslav Kobza

V 19. století prošla obec nebývalým rozvojem. Byl zde postaven větrný mlýn, který doplnil nabídku dvou mlýnů v údolí potoka Jahodnice v Bušínově. Už od roku 1828 v obci existuje škola. Zdejší kaple byla podle některých pramenů zasvěcena Panně Marii Pomocné v roce 1870, podle jiných dokladů se začala stavět už v roce 1864, po neshodách stavitelů a nedostatku peněz byla nakonec dokončena až v roce 1884. Jinak je obec přifařena do Maletína, Dolní Bušínov pak náležel do farnosti Zvole, později do Hynčiny. 

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství, zejména pěstování brambor, žita a lnu. V 19. století zde bylo objeveno ložisko grafitu a železné rudy, těžba však neměla dlouhého trvání. Naopak těžba a zpracování vápence patřila k obci odpradávna a zdejší vápeníci rozváželi vápno po okolních obcích k potřebě stavebníků, zemědělců, ale například i malířů. 

Krchleby mají krásné okolí, kterému vévodí daleké výhledy. Vedou tudy cyklotrasy a v zimě kolem obce míří k Maletínu i běžkařská trasa ze Zábřeha. 

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Od Pradědu na Hanou  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: středa-pátek 09:45; repríza: středa-pátek 14:45  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace