Nejbrutálnější čarodějnické procesy 17. století začaly na Jesenicku před 395 lety

Jesenická katovna je důkazem hrdelního práva města - Foto: Miroslav Kobza

Jesenická katovna je důkazem hrdelního práva městaFoto: Miroslav Kobza

Díky knižní a filmové popularitě má veřejnost čarodějnické procesy spojené zejména s Velkými Losinami a Šumperskem. Čarodějnické běsnění však vypuklo už o více než padesát let dříve na Jesenicku a život ve stínu hořících hranic zde prožily téměř tři generace obyvatel.

Celkový počet obětí čarodějnických procesů není znám. Odhaduje se však na více než 500 osob, přičemž nejméně polovina odsouzených pocházela z Jesenicka. 

Víra v existenci čarodějnic je stará jako lidstvo samo. Také v našich krajích byla lidová magie nedílnou součástí života lidí na venkově, ale i ve městech. Lékařská péče byla v rukou ranhojičů a kořenářek, o zrození nového života se staraly porodní báby a různé vědmy pomáhaly lidem řešit nástrahy, které před ně lidský život kladl. 

Tolerance úřadů, ale i církve však končila ve chvíli, kdy byl někdo, kdo se jinak těmito praktikami zabýval třeba i velmi dlouho, nařčen, že svými magickými obřady škodí svému okolí. V takovém případě se rozběhlo vyšetřování, které vzhledem k brutalitě mučení používaného tehdy k výslechům nemohlo končit jinak než odsouzením a upálením na hranici. 

Nutno však podotknout, že z pohledu tehdejšího člověka nebyl soud a následná exekuce vnímána jako trest, nýbrž jako očištění duše, která mohla být spasena od hříchů, které zůstávaly v těle. I proto byl u čarodějnic od počátku jako způsob trestu volen oheň, a to i v případě, kdy soud rozhodl, že čarodějnice bude před upálením sťata. I tak tělo následně putovalo do „očistných“ plamenů. 

Jesenicko bylo krajem s pevně zakotvenými tradicemi lidového léčení a magie 

Jeseník v době procesů patři pod správu nyského knížectví a některé procesy se tedy odehrávaly přímo v Nyse - Foto: Miroslav Kobza

Jeseník v době procesů patři pod správu nyského knížectví a některé procesy se tedy odehrávaly přímo v NyseFoto: Miroslav Kobza

V 17. století se však na zdejší kraj hnala jedna pohroma za druhou. Nejprve klimatická změna, nazývaná odborníky dokonce malá doba ledová, zapůsobila na zdejší zemědělství značně negativně. Pohyby protestantů po Bílé Hoře, kteří byli na panství vratislavských biskupů nemilosrdně pronásledováni. Všechny tyto faktory, ke kterým se přidala třicetiletá válka, měly jediný následek. Zdejším lidem se žilo mnohem hůře než dříve. Lidé chtěli vědět, kdo za to může a jejich hněv mnohdy končil právě u léčitelek, kořenářek a porodních bab. Teprve později se procesy rozšířily i na další obyvatele Jesenicka, nejvíce obětí však bylo právě mezi nimi. 

Čarodějnické procesy na Jesenicku odstartovalo obvinění manželky obecního pastýře z Jeseníku Barbory Schmiedové 27. června 1622. Obvinil ji vlastní manžel na smrtelné posteli. Proto byla jeho výpověď brána velmi vážně. Muž tvrdil, že mu manželka podávala otrávený sýr, přivolala na něj nemoc a způsobila hynutí skotu svým čarodějnickým uměním. Dále ji vinil ze žhářství a dalších prohřešků. Žena byla ihned zatčena a podrobena výslechu včetně tortury. Při něm se žena přiznala a jmenovala dalších pět osob, které ji měli při čarování pomáhat. Byla upálena 3. července 1622, ale koloběh vynucených přiznání a obvinění dalších osob pokračoval i nadále. 

V expozici čarodějnických procesů v jesenické Vodní tvrzi najdeme i mnoho dokumentů dosvědčujících brutalitu procesů - Foto: Miroslav Kobza

V expozici čarodějnických procesů v jesenické Vodní tvrzi najdeme i mnoho dokumentů dosvědčujících brutalitu procesůFoto: Miroslav Kobza

Čarodějnické procesy již v první fázi zasáhly i Zlatohorsko a následně pokračovaly v několika vlnách. V letech 1651 – 1652 se procesy rozjely v nejstrašnější vlně v celém období jejich trvání, kdy během necelých dvou let zahynulo přes 250 osob po celém nysském knížectví. Na počátku byla výpověď teprve osmiletého chlapce Martina Schirna ze Širokého Brodu. Prohlásil, že se zúčastnil čarodějnického sabatu, kam jej vylákalo šest žen z okolí. Byly okamžitě zatčeny a vyšetřovány. 

V letech 1683–1684 probíhaly na Jesenicku poslední soudní procesy s čarodějnicemi a čarodějníky. Rozsudek nad domašovskými obyvateli Kašparem Gottwaldem, Annou Stenzelovou a její dcerou Rozinou byly posledními spolehlivě doloženými příkazy k exekuci. Zdaleka to však nebyly poslední snahy o rozpoutání inkvizičních soudů ve Slezsku. Ještě roku 1740 ve Stínavě nad Odrou soudili čarodějnici a v roce 1775 hrozilo rozpoutání procesů i v okolí Nysy. Tehdy byl ale celý skandál odhalen jako udavačská aféra bez reálného základu. 

Jesenické čarodějnické procesy dodnes patří k nejtemnějším stránkám historie zdejšího kraje 

Svou masovostí a brutalitou překonaly všechny podobné incidenty na území zemí Koruny České. Vzhledem ke správnímu členění tehdejšího Slezska byla část procesů souzena přímo v Nyse, později však soudy probíhaly i v Jeseníku. 

Čarodějnická stolice byla vyrobena podle nalezených zbytků originálu dochovaného ve Zlatých Horách - Foto: Miroslav Kobza

Čarodějnická stolice byla vyrobena podle nalezených zbytků originálu dochovaného ve Zlatých HoráchFoto: Miroslav Kobza

Do dnešních dnů se na čarodějnické běsnění dochovalo jen velmi málo památek. Symbolický pomník, který stojí v parčíku při cestě z Jeseníku do zdejších lázní, byl vztyčen v šedesátých letech na jednom ze dvou míst, kde se pravděpodobně mohly odsouzené čarodějnice v Jeseníku popravovat. Jisté to však není. Je však pravdou, že se tomuto kopci pod Gräfenbergem říkalo také Čarodějnický vršek. Dalším místem exekucí byly patrně i Smetanovy sady, ale ani zde to není potvrzeno. Nepřímým svědkem čarodějnických procesů může být i jesenická katovna dokládající hrdelní právo města. 

Nejnázornější památkou, která může běsnění lovců domnělých čarodějnic připomenout tak je bezesporu Expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzeu Jesenicka. Sklepy zdejší vodní tvrze nabízí nejen přesné ruční kopie důležitých listin i repliky dobových mučících nástrojů, ale také moderní audiovizuální techniku, která odhalí podrobnosti o procesech včetně filmu o první jesenické oběti inkvizice, promítaného na stěnu vytvořenou z takzvané suché mlhy. 

Památník čarodějnických procesů při cestě do Jesenických lázní - Foto: Miroslav Kobza

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Přímo z místa  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: neděle 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Olomoucký kraj
  Od 24.6.2017 23:40 do 25.6.2017 01:45; v ulici Lipenská v obci Olomouc; nehoda; havarované vozidlo; zvěř na vozovce; střet vozidla se zvěří, bez zranění.
  Od 24.6.2017 23:35 do 25.6.2017 00:35; D35 - 290.5km na trase Olomouc - Lipník nad Bečvou; lidé na vozovce
  Od 24.6.2017 22:30 do 25.6.2017 00:35; na silnici 31548 u obce Klopina okres Šumperk , délka 350m; nehoda; havarované vozidlo; zvěř na vozovce; OA x zvěř, bez zranění.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace