Od Pradědu na Hanou: Veveří
Do Veveří, malé osady asi deset kilometrů jihovýchodně od Rýmařova, vás ve středeční rozhlasové pohlednici pozve Mirek Kobza.
Obec Veveří se nachází v nadmořské výšce 575 m v pahorkaté a lesnaté krajině. Jihozápadně se tyčí tzv. Obecní kopec, na kterém pramení říčka Sitka.
Kdysi tudy vedla stará šternberská cesta z Huzové na Kněžpole, která je v původních německých mapách uváděna jako lesní trať Strassenberg, což vlastně bylo také německé označení nynějšího Obecního kopce.
Obec Veveří byla na počátku 14. století biskupským lénem a nazývala se Genzidel či Einsiedel (poustevna, samota). Roku 1326 je uváděna v manském rejstříku spolu s údajem o příslušenství šesti lánů.
Ves patřila právě tak jako předchozí Arnoltice k sovineckému panství. Během husitských válek a následných bojů mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem ves po roce 1468 zcela zpustla.
V polovině 16. století byla ves znovu osídlena, což dokumentuje i listina Kryštofa z Boskovic na hradě Sovinci, kterou vydal na Květnou neděli roku 1547 rychtáři Hanuši Rutterovi a v níž přikazuje „ aby tato pustá ves jako ostatní osazena byla.
Jak to bylo s historií Veveří dál, to se dozvíte ve středu 16. prosince.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
