Od Pradědu na Hanou: Zámrsky

Zámrsky jsou poměrně malou vesnicí asi 8,5 km jihovýchodně od Hranic, rozkládající se na výběžku Karpat nad údolím Bečvy v nadmořské výšce něco málo přes 340 metrů. Dnes už vůbec neplatí, že je to místo nehostinné, a to až tak, že podle legendy o původu jména sem správci kelčského panství prvního osadníka dokonce museli dovléci v okovech a když přece utekl, byl chycen a tak zmrskán, že se to dodnes odráží na jménu obce. Mimochodem, i v obecním znaku najdeme ruku v brnění, která drží důtky, takže nehodným je zde dáno dopředu jasné varování.

Pokud tomu tam skutečně bylo, muselo se to stát už velmi dávno. Již v roce 1131 je totiž obec uváděna v biskupských listinách. Svědkem nejstaršího osídlení obce je dodnes existující hospodářský dvůr Kamenec nedaleko ¨Bečvy, který rovněž patří do katastru obce. Právě zde podle odborníků stávala kdysi nejen vesnička, ale také panská tvrz, kterou vlastníci – olomoučtí biskupové, pronajímali drobným zemanům. Ti se střídali v držení až do Bílé Hory, kdy statek, v té době v držení Žerotínů, propadl ve prospěch koruny. Dvůr zanikl až po pozemkové reformě v roce 1924, kdy byla pole rozparcelována a budovy prodány.

Asi nejviditelnější památka Zámrsků je poměrně mladá. Je jí nová kaple sv. Václava postavená v centru obce. Stavba byla zahájena v roce 2001. Za jejím vybudováním stojí Sdružení pro výstavbu kaple v Zámrskách a farnost Kelč, které daly dohromady neuvěřitelných 5 milionů korun a postavili krásný moderní, ale přitom citlivě pojatý svatostánek. Kaple byla vysvěcena na svátek sv. Václava roku 2002.

Mezi staré památky Zámrsků patří kaplička Panny Marie Hostýnské, postavená roku 1867. V kapličce byl zvonek ze staré zvonice z roku 1734. Bohužel dosloužil, a tak sem byl nejprve instalován zvon plechový a později nový ulitý v Brodku u Přerova. Ten se po dostavbě nové kaple přestěhoval na její zvoničku a na věžičce zůstal jen již zmíněný „železňák.

O síle víry místních obyvatel svědčí ale i další památky – o jejich neštěstí pak třeba pomník padlých v I. sv. válce, který nese devatenáct jmen. Tím se opět vracíme do historie. Obec to v minulosti neměla jednoduché – byla poněkud odříznuta od světa. Vždyť první silnice se sem začala stavět až na konci 19. století. Škola byla nejprve v soukromém domě, teprve od roku 1836 byla na místě dněšního obecního úřadu vybudována pobočka Kelečské školy. Přesto zde žilo v první polovině 20. století více než 560 obyvatel. Jejich počet poklesl až po II.světové válce.

Na informační tabuli v centru obce se dočtete, že v roce 1868 byl ve vesnici rodinou Krečmerů postaven větrný mlýn, který zde existoval až do roku 1946. Bohužel nepíší, kde stával a je škoda, že se nezachoval do dnešních dnů. A tak se pomalu vydáme dolů k Bečvě po pěšince kolem přírodní rezervace Doubek, kde na rozloze 26 hektarů rostou ohrožené druhy květin.

Poslouchejte ve středu 23. dubna.