Paršovice prý patří k nejstarším obcím Záhoří

Do Paršovic mě poprvé zavedl sjezd na kole z masívu Maleníku od známého hradu Helfštýn dolů do oblasti Záhoří. Malebná cesta lesem se najednou začala svažovat do údolí Dolnonetčického potoka a na protějším kopci se mi zjevila silueta malebného kostela sv. Markéty v Paršovicích.

Asi nejlepší výhled do tohoto kraje je od myslivny Na krásné vyhlídce. Mimochodem, tato krásná dřevěná stavba pochází z roku 1931 a je evidentně ovlivněna valašskou architekturou i stavbami Dušana Jurkoviče.

Pak už stačí přejet přes potok a šlápnout do pedálů a jste na vršku s nadmořskou výškou kolem 350 metrů u zdejšího kostela. Dnes už by ani nikdo neodhadoval, že toto místo je patrně nepřetržitě osídleno více než tisíc let. Archeologické nálezy přímo z intravilánu obce nás však zavádí do dob osídlení slovanského a ještě staršího.

Ani historické potvrzení existence obce není nejmladší. V listině z roku 1141 jsou už Paršovice uvedeny. Ještě starší připomínkou existence obce však měl být kalich ze zdejšího kostela, který nesl letopočet1059 abyl zaznamenán ve farním inventáři z roku 1806. Na kalichu byl nápis: “Matai Kostruch, Mikulass Wawra 1059“. Zmíněný kalich byl odevzdán v roce 1811 do říšské mincovny v rámci sbírky po státním bankrotu rakouském. Podle tehdejších odborníků však měl letopočet zobrazovat rok 1659, neboť se prý obec nejeví tak stará.

V roce 1371 koupil Paršovice Vok z Kravař a vesnice se stala součástí panství Helfštýnského. Mimochodem, onen poněkud nesrozumitelný název obce má zcela jednoduchý základ, odvozený zřejmě z mužského jména Bartoloměj – Bartoš, staročesky Pareš.

Dominantou obce a také nejstarší památkou je empírový kostel sv. Markéty. Mimochodem, jedná se o jediný čistě empírový kostel v přerovském okrese. Jeho dnešní podoba pochází z přestavby po velkém požáru v roce 1900. Kostel pak byl opraven a vysvěcen v roce 1906. Kostel však měl své předchůdce. V roce 1826 byl vybudován ten, který na přelomu 19. a 20. století vyhořel.

Paršovice - centrum obce

Ještě před ním zde ale stával prastarý dřevěný kostel, o jehož podobě nám zachovala zprávu Záhorská kronika. Ta píše, že kostel je prastarý z tvrdého materiálu, má presbytář a celý strop z desek, podlahu z cihel, prastarou kazatelnu, tři okna a naprosto staré varhany. Délka kostela byla 10 a šířka 3 sáhy. Kostel měl dřevěnou věž a na špici železného kohouta. Dva zdejší zvony pocházely z 16. století.

Podle nejstarších zpráv stál kostel v Paršovicích snad již v 11. století. V období reformace spravovali zdejší farnost Čeští bratři a kostel byl rekatolizován až v období třicetileté války.

Pokud se vám podaří nahlédnout do kostela, můžete zde spatřit zajímavý mramorový oltář a cenný obraz „Vidění sv. Markéty“.

U kostela se nachází dřevěný tzv. misijní kříž a kamenný kříž v lidovém stylu. Naproti kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1860, na křižovatce u odbočky na Valšovice u budovy sokolovny socha Panny Marie s Ježíškem. Kromě toho můžeme v obci spatřit ještě několik božích muk, kapliček a svatých obrázků, které svědčí o zbožnosti obyvatel zdejšího kraje.

Další pamětihodností v Paršovicích je školní budova z roku 1898, tehdy nazvaná “Jubilejní škola císaře pána Františka Josefa I.". Bohužel dnes již bez žáků. Také ona navazuje na starší tradici škol v obci. Při zdejší farnosti byla škola prokazatelně již v roce 1784. Malou dřevenou školu nahradila v roce 1812 škola nová, kterou v roce 1898 vystřídala současná školní budova, dostavěná právě v roce padesátiletého výročí panování stařičkého mocnáře.

Paršovice jsou vesnicí na rozhraní Záhoří a masívu Maleníku. Zejména cyklistům se zde doslova nabízí množství tras jak pro zdatné kolaře, tak i pro rodiny s dětmi.

autor: kbz
Spustit audio