Před sedmdesáti lety přijel první vlak reemigrantů z Volyně na šumperské nádraží

Šumperské nádraží bylo pro mnohé reemigranty místem, kde začínal jejich nový život ve staré vlasti - Foto: Miroslav Kobza

Šumperské nádraží bylo pro mnohé reemigranty místem, kde začínal jejich nový život ve staré vlastiFoto: Miroslav Kobza

Počátkem února 2017 uběhlo už sedmdesát let od chvíle, kdy do tehdejšího Československa dorazily první vlaky s českými obyvateli Volyně, kteří se rozhodli k návratu do původní vlasti. Jeli do neznáma, ale chtěli domů. Ani tady je však nečekala jen srdečnost, byť oficiální místa jejich návrat podporovala.

Důvodem emigrace byl přelidněný kraj i pruské války 

Polovina 19. století spojená s koncem vrchnostenského zřízení umožnila obyvatelstvu volný pohyb nejen v rámci monarchie, ale i za její hranice. Byla to doba, kdy v zemích Koruny České vzrůstal počet obyvatelstva a s tím ubývalo možností, jak získat půdu, která byla tehdy hlavním zdrojem obživy. I proto se v několika vlnách rozbíhala emigrace do zahraničí, zejména do Ameriky. 

Pomník obětem vypálení Českého Malína na Volyni v Novém Malíně - Foto: Miroslav Kobza

Pomník obětem vypálení Českého Malína na Volyni v Novém MalíněFoto: Miroslav Kobza

V roce 1867 proběhla v Moskvě národopisná výstava, které se zúčastnili také někteří zastánci všeslovanských myšlenek. Zpět si přivezli i ujištění ruské vlády o záměru kolonizovat mimo jiné i Volyň. 

I když oficiální místa emigraci nepodporovala, rozčarování Čechů z rakouského vyrovnání, které je opomenulo, nedostatek možností pro zemědělské podnikání a po roce 1866 i obavy z dalších pruských vpádů způsobily, že se část českého obyvatelstva rozhodla na Volyň vystěhovat. Své v tom sehrála i kampaň Národních listů s názvem „Za chalupu grunt“. 

Emigranti však rozhodně nebyli nejchudší částí obyvatelstva. Museli mít prostředky na cestu, nákup půdy i výstavbu obydlí. Vystěhovalci pocházeli zejména ze Žatecka, Rakovnicka, Lounska, ale i ze středních Čech, Českého ráje, okolí Hradce Králové a Pardubicka, a také, byť méně, z některých míst na Moravě. Kolem roku 1885 už na Ukrajině žilo téměř 28 000 Čechů. 

S Čechy přišel na Volyň pokrok i chmel 

České osídlení bylo pro Volyň požehnáním. Modernější západoevropské agrární metody, chmelařství, později i zpracovatelský průmysl byl základem prosperity zdejší komunity i původních obyvatel. 

Původní městečko Frankštát se po přejmenování na Nový Malín mělo stát obdobou vypálené volyňské vesnice - Foto: Miroslav Kobza

Původní městečko Frankštát se po přejmenování na Nový Malín mělo stát obdobou vypálené volyňské vesniceFoto: Miroslav Kobza

Volyně se ve 20. století stala téměř permanentním bojištěm. Fronty první světové války, boje Poláků s bolševiky a následně i rozdělení oblasti mezi Polsko a Rusko znamenaly pro obyvatelstvo mnoho útrap. Volyňští dobrovolníci také bojovali. Založili v Rusku Českou družinu, která byla předchůdcem pozdějších legií, které zdejší krajané z velké části financovali. 

Meziválečné období bylo pro polskou část Volyně docela klidné, ta východní, ruská, se naopak potýkala s ekonomickými problémy a následně i kolektivizací. V roce 1939 obsadili Rusové i zbytek oblasti, kde hned začali združstevňovat a deportovat tzv. kulaky na Sibiř. 

Přes Volyni opět prošla fronta II. světové války. Přestože se Češi snažili diplomaticky vyjít s okupanty, partyzány a později i Banderovci, útoky se množily. 13. července 1943 nacistická jednotka vypálila Český Malín, kde zavraždila 374 Čechů. I tato tragická událost vedla k zapojení Volyňských Čechů do odboje. 

Obyvatelé podporovali finančně vyzbrojení Československého armádního sboru a sami do něj vstupovali. Sen podílet se na osvobození vlasti, kterou mnohdy nikdy neviděli, stál mnohé z nich, zejména za bojů na Dukle, život. Mezi těmi, kteří přišli v uniformách do Prahy, však bylo také velké množství Čechů z Volyně. Oni první požádali prezidenta Beneše o možnost návratu do vlasti. 

Návrat do vlasti 

Objekt bývalého Výrobního družstva Praha byl jedním z ubytovacích center pro volyňské Čechy - Foto: Miroslav Kobza

Objekt bývalého Výrobního družstva Praha byl jedním z ubytovacích center pro volyňské ČechyFoto: Miroslav Kobza

Jejich podíl na vzniku armádního sboru byl obrovský. Proto již v roce 1945 rozhodly československé orgány o přijetí českých reemigrantů. Na prvním místě to byli vojáci, kteří přišli do republiky v uniformách Československého armádního sboru. V roce 1947 je následovali jejich rodinní příslušníci a další Češi, kteří se rozhodli vrátit do Československa. Největší část reemigrantů mířila na Žatecko a Podbořansko. Část však začala osídlovat i někdejší německé oblasti severní a střední Moravy. 

Centrem přistěhovalectví na Moravě se stal Šumperk. Právě sem 6. února 1947 přijeli první obyvatelé Volyně po třech týdnech cesty v nákladních vagonech, mnohdy i s hospodářskými zvířaty. Celkem Šumperkem prošlo asi 13 000 volyňských Čechů a mnozí se Šumpersku usadili natrvalo. Symbolem volyňského návratu se stal Nový Malín, na který bylo přejmenováno někdejší městečko Frankštát. Měl se stát skutečným novým obydlím těch, kteří přišli z oblasti Českého Malína. Kromě toho se obyvatelé usadili i v dalších německých obcích – Vikýřovicích, v Petrově, Rapotíně, Libině, ale i na Zábřežsku a Uničovsku. 

Nenávist i závist Volyňáci překonali. Kolektivizaci ne 

Dalším místem, kde byly reemigranti ubytováni. byla šumperská robotárna - Foto: Miroslav Kobza

Dalším místem, kde byly reemigranti ubytováni. byla šumperská robotárnaFoto: Miroslav Kobza

Ne vždy byli Volyňští Češi vítáni. Zejména na Vyškovsku byly usedlosti rezervované pro reemigranty už dávno osídlené obyvatelstvem z okolních obcí, a vznikalo tak mnoho třecích ploch. Své hrála i prostá závist. „Volyňáci“ uměli hospodařit, a tak se jim dařilo často mnohem lépe než těm, kteří přišli do pohraničí bez zkušeností. 

Postupně se však reemigranti sžívali s místním prostředím. Při kolektivizaci zemědělství po roce 1948 však stáli navrátilci z Volyně v první řadě odpůrců družstev. O své neblahé zkušenosti se rádi podělili s okolím, a tak se je Státní bezpečnost snažila eliminovat. Mnozí tak skončili ve vězení. 

Dnes už jsou někdejší obyvatelé Volyně a jejich potomci nedílnou součástí regionu. Zájem o ty, kteří na Ukrajině zůstali, vzrostl zejména v souvislosti s válečnými událostmi a možným dalším přesídlením krajanů zpět do vlasti. Mimochodem, mnozí bývalí „Volyňáci“ za svými příbuznými dodnes a často cestují. 

O zachování odkazu a kultury Volyňských Čechů se stará sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, které organizuje vzpomínkové akce, pomoc krajanům, kulturní setkání i odborné konference zaměřené na studium historie této pozoruhodné skupiny krajanů. 

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Přímo z místa  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: neděle 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 23. července  2017     Audio  rubrika: Náš kraj

    Pověsti Jeseníků jsou drsné jako krajina, ve které vznikly

    Jeseníky jsou za krásného počasí přívětivé a bílé jako babiččina peřina. Když se zachmuří, umějí být drsné a nevlídné. Stejné jsou i jesenické pověsti. Lidé, kteří je vyprávěli, potřebovali zhmotnit zlo i dobro, a tak...

     
  • 19. července  2017     Audio  rubrika: Náš kraj

    Místo, kterému dali jméno vlci

    Vlčí důl u Bludova je poměrně známou lokalitou. Díky koupališti, které sem po léta láká letní návštěvníky i díky chatové oblasti, která zde vznikla. Co zde ale bylo před tím? Zkusíme to zjistit.

     
  • 16. července  2017     Audio  rubrika: Náš kraj

    Jak se uchovávají genofondy rostlin

    Na okraji Olomouce - v Holici, na ulici Šlechtitelů, v zóně, kde stojí různé továrny a průmyslové provozy, najdeme také vědecko-výzkumná pracoviště, spojená především s olomouckou univerzitou.

     
Olomoucký kraj
  ulice Legionářská, mezi křižovatkami ulic Hynaisova a Palackého, Olomouc, okr. Olomouc, práce na silnici, uzavřeno, Od 08.07.2017 17:00 Do 07.09.2017 17:00, Pozor!, Ulice Legionářská je pro veškerý provoz ...
  D46, mezi km 19.9 a 20.8, ve směru Olomouc, práce na silnici, pravý jízdní pruh uzavřen, Od 09.07.2017 08:00 Do 31.08.2017 23:59, provádění stavby „D46 MÚK Žešov“.
  D46 sjezd EXIT 21, ve směru od Vyškova, výjezd z dálnice uzavřen, Od 09.07.2017 08:00 Do 31.08.2017 23:59, provádění stavby „D46 MÚK Žešov“. Objízdná trasa je vedena dále po dálnici D46 do MÚK Prostějov-centrum ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace