Přímo z hnízda: Jak dorazilo jaro do voliér v olomoucké ZOO

25. duben 2017

Na větvích ve voliéře sedí pestře zbarvení arové a pod nimi pobíhají šedohnědé koroptvičky. Opodál vidíme mražené velké kapry, balené hlodavce a bednu s denními kuřátky, jde o potravu připravenou pro některé masožravce.

V kleci za rohem probíhá kroužkování holátek křivek obecných. Jde o ptáka, který žije volně v naší přírodě. „Křivky jsou zajímavé tím, že se narodí s rovným zobáčkem a potom, když dospívají, sami si ho třeba o kámen nebo o tvrdší potravu zakřivují, aby se lépe dostaly k semenům šišek,“ vysvětluje naše průvodkyně.

Předvádí se kakadu

Bavičem téměř profesionálním je bílý kakadu Luigi. Dokáže pochodovat vojenským krokem, kejklování na bidle doplňuje čepýřením pro tyto ptáky typické výrazné chocholky. Svého komického nadání si je zřejmě plně vědom, a když se mu nevěnujeme, křičí, pronásleduje nás, klove do boty a dožaduje se pozornosti. Jak se dozvídáme, rád se předvede i dětem z příměstských táborů.

Pták s lidským okem

Hravé a komunikativní je také roční mládě velkého afrického ptáka zoborožce kaferského. Zobka, jak se jmenuje, si přichází vylovit z misky právě přinesenou myšku. Nejdřív nám ji ukazuje na špici dlouhého zobáku a pak v mžiku posílá rovnou do krku. Tento pták je nápadný nejen velkým zobákem, ale také okem připomínajícím lidské.

Hadilov, který chodí s protézou

Zvláštní dutý zvuk vydává z hrdla majestátní pták na dlouhých vysokých nohách se žlutou barvou kolem velkých očí – hadilov písař. „Hada si v Africe při lovu chytí zobákem a pak ho udupe těma dlouhýma nohama, jinak se živí velkým hmyzem a prostě tím, na co přijde,“ říká Petra Vysloužilová.

Hadilov písař

Zajímavé je, že jednomu z páru ptáků chybí noha, ale i tak se mu daří celkem dobře chodit. „Ten sameček měl před dvěma lety úraz, kdy se zachytil o pletivo. Nakonec jsme mu nechali vyrobit protézku, a ten hadilov s ní už dva roky žije, a jak vidíte, nemá s tím žádný problém, a venku se s protézou pohybuje úplně bravurně,“ vysvětluje chovatelka.

Sovy se ve dne skrývají

Nakládáme na korbu multikáry žrádlo pro ptáky ve vzdálenějších místech areálu a vyrážíme na okružní jízdu. Cestou se zastavujeme u plameňáků, kterým Petra Vysloužilová servíruje do jezírka malé sušené krevety. Ptáci je cedí s obrácenou hlavou zobáky ponořenými ve vodě. To si mohou návštěvníci zoologické zahrady sami prohlédnout při komentovaných krmeních.

Sovice sněžné

Dále se zastavujeme u sov, které se chystají na hnízdění, prohlížíme si mládě sovy pálené. „My ta mláďata budeme za chvilku dávat do záchranné stanice, kde je naučí lovit, a pak budou vypuštěna do volné přírody,“ říká Petra Vysloužilová.

Orli brání mladé a kormoráni čekají na skále

Orel, když se zastavíme u jeho klece, je připraven s roztaženými křídly bránit teritorium. „Jsou to dobří rodiče, kteří si chrání své hnízdo. Samice už má nahoře v hnízdě dvě vajíčka. Nám ošetřovatelům se tam celkem špatně chodí, protože ti orli na nás nalétávají, takže je musíme krmit zvlášť opatrně,“ dozvídáme se od chovatelky. Dovnitř vstupujeme s metlou, aby ptáci případně zaútočili na ni. Ale tentokrát si orli zachovávají odstup a žádný útok se nekoná.

Kormoráni ve voliéře

Pštros je otcem v domácnosti

Ibisům skalním nese Petra Vysloužilová krmivo na umělou skálu ve velké voliéře poblíž pavilonu šelem. V australském výběhu navštěvujeme pštrosy emu, a kousek dál nandu pampové. Zajímavé je u pštrosů, že na vejcích sedí sameček, dozvídáme se od naší průvodkyně.

Emu hnědý

Na závěr se zastavujeme u páru kondorů. Po denním půstu se přes chvilkové zaváhání pouštějí do hovězího žebra, které jim chovatelka přinesla. „Jejich oblíbenou potravou jsou i morčata, králíci a křepelky. V Jižní Americe žerou uhynulé živočichy, mají hodně kyselé žaludeční šťávy, takže když pozřou nakažené maso, nic se jim nestane,“ přibližuje zažívání svých svěřenců Petra Vysloužilová. Jeden z páru ptáků se k nám začíná výhrůžně přibližovat, a tak opouštíme jeho teritorium a protentokrát i zoologickou zahradu na Svatém Kopečku.

Plameňáci
autor: Aleš Spurný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.