Rybniční soustava u Černé Vody zdobí krajinu už 400 let
Krajina mezi Žulovou, Černou Vodou, Kobylou nad Vidnávkou, Velkou Kraší a Vidnavou je neuvěřitelně členitá. Kromě lesů, luk, polí, skalních měst a dalších přírodních lokalit zde lidé navíc postavili soustavu rybníků, která se už stala nedílnou součástí této oblasti. Její panorama patří k tomu pozoruhodnějšímu, co je zde k vidění.
Lesní masív mezi zmíněnými obcemi se nazývá také Bažantnice. Zdejší lesy jsou zvláštní, střídají se smrkové pásy s listnatými až po jakýsi les – neles, který pokrývá nejníže položená místa.
Reliéf zdejší krajiny utvářel ledovec, který tuto oblast pokrýval v době geologicky poměrně nedávné. Jeho stopy jsou zde dodnes znatelné. Jedním z důsledků práce ledovců bylo i vytvoření jakýchsi pánví, které se zaplňovaly vodou a vytvářely tak nevyužitelné mokřady. Ty byly po léta opomíjenou půdou, se kterou se nepočítalo.
V roce 1579 byla nově osazena vesnice Černá Voda a právě v této době se patrně začalo se stavbou rybníků. Přes 450 let starý dub u hráze rybníka U Dubu je toho důkazem. Byl vysazen v době stavby rybníků a obvod jeho kmene přesahuje 570 cm
Jejich páteřním tokem se stal Plavný potok. Z jeho názvu se dá usuzovat, že sloužil původně i jako dopravní tepna pro plavení dřeva k pilám. Rybníky tedy měly patrně i tu funkci, že v letních měsících zadržovaly vodu pro případné splavení dřeva.
Plavný potok sbírá své vody na východním svahu Boží hory a Borového vrchu nedaleko Dolního dvora. Už zde vznikly na Plavném potoce a jeho přítocích první malé rybníčky.
Největší stavbou svého druhu jsou pak již zmíněný rybník U Dubu a také Velký rybník. Ten je největším rybníkem na Jesenicku vůbec. Plocha jeho hladiny dosahuje 17 hektarů. Kromě něj však na soustavu navazují i další vodní plochy, které jsou mnohdy tak skryté v lese, že pokud o nich člověk neví, mine je bez povšimnutí.
K rybniční soustavě u Černé Vody můžeme připočítat také další rybníky, které byly vybudovány na menších tocích kolem masívu kopce Smolný, na němž najdeme unikátní Venušiny misky. Horní a Dolní Křemen jsou jména největších z nich, ale najdeme zde také rybníky nad chatou Habina a také Vidnavský rybník přímo u cesty ke Smolnému. Na katastru Kobylé pak už leží rybník Šírava a další menší vodní plochy.
Už krátce po stavbě rybníků se tyto kromě využití pro vodohospodářské účely a pro chov ryb začaly stávat také centrem chovu i přirozeného hnízdění vodního ptactva. I dnes zde najdemem stohlavá hejna kachen a jejich příbuzných. Jsou zde však k vidění i plaché volavky, majestátní čápi, rákosník obecný a další zástupci pernaté zvěře. Kolem vody se zdržuje velké množství obojživelníků, své prostředí zde našly užovky obojkové. Dnes se zde také vyskytují vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů, jako je například lilie zlatohlavá či masožravka rosnatka okrouhlolistá.
Od přelomu milénia probíhají na rybnících postupné opravy. Lesy ČR rekonstruují nejen hráze a stavidla, ale mnohdy také těží tuny sedimentů ze dna rybníků. A tak není vyloučeno, že se občas návštěvníci místo lesklé vodní hladiny setkají spíše s trávou na dně vypuštěného rybníka.
Oblast kolem Černé Vody je doslova zaslíbená cyklistům a většina rybníků je také přístupná po lesních cestách, mnohdy dokonce asfaltových. Kolem některých vedou i proslulé Rychlebské stezky. Rybník U Dubu je navíc určen pro sportovní rybaření a je zde dokonce altánek s krbem a udírnou, kde si člověk může svůj úlovek upravit. Pohled na vodní hladinu je zde však opravdu neopakovatelný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
