Slezskou Hartu před dvaceti lety naplnila povodeň. Dnes zabraňuje suchu

28. červen 2017

Letos je to přesně dvacet let, co velké červencové povodně zaplnily velkou část tehdy nově zbudované přehrady Slezská Harta. Zatopené údolí řeky Moravice nad hrází se stalo významnou rekreační oblastí a samotná hráz navštěvovaným technickým dílem. Co však běžní lidé neuvidí, jsou objekty ukryté pod hrází či v budovách kolem nádrže.

Stavbu přehrady Slezská Harta si vymohl nedostatek vody v „ocelovém srdci republiky“, tedy na Ostravsku. Ostravskou aglomeraci na konci osmdesátých let zásobily pitnou vodou dvě přehrady - Šance na Ostravici a Kružberk na Moravici, jen pár kilometrů pod dnešní Slezskou Hartou. Právě zlepšení průtoků v řece Moravici dotující kružberskou přehradu měla zajistit stavba velké přehrady výše na toku.

Přípravné práce probíhaly už od konce sedmdesátých let, samotná stavba byla zahájena v roce 1987 a trvala deset let. Zajímavé je, že většinu potřebných materiálů ke stavbě našli budovatelé nedaleko od hráze. Lom na kámen vznikl při cestě do Bílčic, jíl na těsnění hráze se těžil u Leskovce. Štěrk na betonářské práce dodala samotná řeka Moravice. I díky tomu byla stavba poměrně rychlá.

Po dokončení hráze se počítalo s tím, že ji voda z Moravice zaplní postupně. „Mělo to trvat něco mezi pěti a patnácti lety,“ vzpomíná hrázný Jindřich Vrága, který na přehradě působí už více než čtvrt století. Už v roce 1996 přišla první velká voda a v roce 1997 přehrada zachytila asi 126 milionů m3 vody, přičemž hladina stoupla o 6,85 metru. I následující rok byl deštivý, a tak za tři roky byla přehrada plná.

Zdroj vody i ochrana před povodněmi

Jako technické dílo je Slezská Harta opravdu pozoruhodnou stavbou. Hráz je v koruně dlouhá 540 metrů, vysoká 64,8 metrů a umí zadržet až 218,7 milionů m3 vody. Plocha zatopeného území může dosáhnout až 870 hektarů a přehrada trvale zadržuje kolem 182 milionů kubíků vody. Kromě toho je v ní místo pro zachycení dalších téměř 30 milionů kubíků v létě a 24 milionů kubíků vody v zimě. To ze Slezské Harty dělá jednu z největších přehrad na Moravě.

Budova elektrárny. Na její střeše vede koryto bezpečnostního přelivu

Jejím hlavním úkolem je stále udržovat dostatečný přítok vody do přehrady Kružberk, která je pořád zdrojem vody pro Ostravsko. V současných suchých letech je to jediná možnost, jak udržet dostatečný přítok do nádrže i průtok v řece Moravici pod kaskádou.

Kromě toho má chránit povodí pod přehradami před povodněmi a sama slouží jako zdroj vody pro bruntálský vodovod. I přesto se v posledních letech na přehradě rozvíjí i rekreační funkce. Přestože je zde zakázáno provozování motorových lodí, jachtaři na hladině jezera, kde podle hrázného fouká 300 dní v roce, plachtí čím dál tím častěji.

Pohled do štoly pod hrází

Kromě toho se zde objevují i lodě s elektrickým pohonem a samozřejmě loďky poháněné lidskou silou. Slezskou Hartu už za svůj ráj dávno považují i rybáři. Jen na koupání je zde vyhrazeno pouze pár týdnů v roce, neboť voda zde je většinu času dost chladná.

Výpustní objekt Slezské Harty, přezdívaný věž, je s hrází spojen mostem, na kterém najdeme koleje pro převoz těžkých dílů hradidel

Kromě kilometrového pásu kolem hráze, kde je plavba zakázaná kvůli ochraně vodních zdrojů, se tak lidé mohou pokochat krásnými výhledy přímo z vodní hladiny nejen na Velký Roudný a krásné zalesněné břehy, ale třeba i na Hrubý Jeseník, kam je odsud dobře vidět.

Co běžný turista neuvidí? Tak třeba interiér výpustního objektu, onoho domečku na muří nožce kousek od hráze, s níž je spojený dlouhým mostem. Uvnitř se skrývají zařízení pro manipulaci s vodou v přehradě a z ochozu kolem je krásný výhled.

Pod hrází naopak stojí stavba elektrárny se dvěma francisovými turbínami. Jedna běží přes týden, druhá o víkendech. Přímo v hrázi se pak ukrývají injektážní a revizní štoly, které protínají celé těleso nasypané hráze a kontrolují v jakém je stavu.

Marína pod Leskovcem je místem, které jachtaři pomalu objevují
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.