Staletá tradice v novém hávu aneb jak se pěstují jablka ve velkém
Pěstování jablek v podhůří Jeseníků má staletou tradici. Na ni dnes navazují velcí pěstitelé, kteří zásobují svými výpěstky celou republiku. Obří sady i sofistikované sklady, nové odrůdy i třídění jablek pomocí kamer – to je současnost ovocnářství.
První šlechtěné jabloně se objevily v oblasti za Kavkazem. Do Evropy byly rozšířeny kolem přelomu letopočtu a s římskými legiemi se šířila znalost tohoto ovoce i dále. V českých zemích se jabloně pěstovaly nejprve v klášterních zahradách a teprve během vlády Karla IV., kdy nastal rozkvět ovocnářství, se více rozšířily. Další rozvoj ovocnářství a zejména jabloňářství v celé Evropě nastal v 16. a 17. století. Přes další výkyvy se toto zemědělské odvětví udrželo až do současnosti.
V oblasti pod Jeseníky se zejména v 19. a 20. století sadařství rozvíjelo intenzivněji než jinde. Důvodem byly hlavně příhodné podmínky. Ze starých kronik víme, že se odsud odvážela jablka do celého mocnářství, ale také do severního Německa a dalších zemí. Kromě sadařů se zde objevovali také šikovní šlechtitelé, kteří se snažili vypěstovat jabloně ideální pro tuto oblast. Tak vznikly proslulé druhy jako Sudetská reneta, Malínské jablko, Bludovská reneta a další.
Na staletou tradici v současnosti kromě domácích sadařů navazují i velké podniky. A právě jejich produkce se stále více orientuje na nové postupy v pěstování. Už na první pohled je vidět, jak se to projevuje v podobě sadů. Starší produkční sady poznáme na první pohled. Vesměs se jedná o zákrsky s kulovitou korunou, které rostou v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby jablka měla dostatek prostoru k dozrávání. Nové sady preferují pásovou výsadbu do drátěných sítí. Stromy mají podobu vřetene a umožňují větší počet jedinců na hektar a tím také vyšší výnosy.
Kromě podpůrných konstrukcí dnes sady v mnoha případech kryjí sítě proti kroupám. Ty zachraňují úrodu před nepřízní počasí, na druhou stranu pod nimi vzniká zvláštní mikroklima, které musí sadaři respektovat vhodným výběrem odrůd.
Dnešní pěstování jablek ve velkém je do jisté míry ovlivněno diktátem trhu. Velcí odběratelé, zejména z řad obchodních řetězců, mají velké nároky nejen na kvalitu, ale také skladovatelnost a vizuální podobu jablek. Módní vlivy tak nutí ovocnáře pěstovat odrůdy, které tyto nároky splňují. Kromě všech výše zmíněných vlastností jsou také velmi přísné požadavky na velikost dodávaných jablek. Ta se musí pohybovat mezi průměrem 65 – 85 mm. Jablka se třídí přímo při česání, náročným tříděním, zejména co do velikosti, procházejí i ve skladu na moderních třídičkách. Kamery jablka přeměří z mnoha úhlů a vyberou ta pravá pro jednotlivé zákazníky.
Nemalá pozornost se musí věnovat také skladování jablek. Moderní skladovací boxy pojmou několik set tun jablek. Ta se uchovávají v teplotě kolem 1 stupně Celsia a ve speciální atmosféře s nízkým obsahem kyslíku. Plynotěsné boxy jsou dokonalým prostorem, v němž může jablko přečkat až do další sklizně bez jakýchkoliv známek degradace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
