Štěpánský hon v Náměšti na Hané je vyvrcholením lovecké sezóny
Každý rok na Štěpána se na Liščí chatě scházejí členové mysliveckého spolku v Náměšti na Hané a společně vyrážejí na slavnostní hon. Slavnostní proto, že pouze jedenkrát v roce jsou do stavu přijímáni noví myslivci a pasováni noví lovci daného kusu zvěře.
Tuto už padesátiletou tradici neporušili ani tentokrát. Do lesní honitby nás zavedl a s tradicemi myslivců seznámil místopředseda náměšťských nimrodů Miroslav Hrabal.
Každý hon začne společnou snídaní
Když se blíží Štěpánský hon, jsou myslivci už netrpěliví. Nemohou se dočkat toho pravého a nefalšovaného vyvrcholení lovecké sezóny. Sešli jsme se v osm ráno na myslivecké Liščí chatě uprostřed hlubokého lesa, jaký byste v blízkosti Náměště na Hané možná ani nečekali.
Okolo chaty už postávají lovci a poštěkávají psi a všude je cítit narůstající nervozita. Lovit se totiž bude černá zvěř. Je poměrně chladno a před námi je několikahodinové čekání v lesní houštině. Proto je potřeba se pořádně posílit. Každý hon začínají myslivci ze zdejšího spolku společnou snídaní. Na Liščí chatě se podávala gulášová polévka, čaj a káva, proběhly zápisy a pak už se čeká na začátek honu, než se společně odejde do revíru.
Hudební nástroj na honu nesmí chybět
V devět hodin se lesem ozývá troubení lesnice. Je to již tradiční nástroj, který slýchávají myslivci nejen při nástupu a při zakončení honu a závěrečném výřadu. Na lesnici se troubí také pokyn pro zahájení a zakončení každé jednotlivé leče. A lesnice samozřejmě nechybí ani při večerních oslavách.
Netrpělivý štěkot psů umocňuje slavnostní náladu. Na nástupu nás předseda Václav Vyhlídal přivítá a hospodář Miroslav Frýb seznámí s plánem lovu. Pokud je alespoň trochu sněhové pokrývky, je to jasné a jde se na jisto.
Tentokrát je ale všude bahno a půjde se podle pobytových znaků divočáků, což je typicky rozrytá půda. Vyslaní honci pak informují o přítomnosti černé a škodné v té, které houštině, pokřikem a tlučením holí do stromů se lovenou zvěř snaží vyhnat směrem k lovcům. Lovci, kteří obestoupili danou leč, a jsou na vzdálenost sto metrů od sebe, si pozorně hlídají svůj vymezený prostor, všichni připraveni ke střelbě.
Nebýt reflexních prvků, které všichni nosí kvůli bezpečnosti na klobouku, vůbec byste je v lesním porostu nezaregistrovali. Dovedou s okolím dokonale splynout. A jak mi Miroslav Hrabal potvrdil, jsou to nejen reflexní prvky lovců, ale také reflexní vesty honců, bez nichž by se nahánění nemohli vůbec zúčastnit.
Někdy jen pár střel, jindy kanonáda
Během honu myslivci absolvují tři až čtyři leče. Na Štěpánském honu u Náměště na Hané byly první dvě leče poměrně klidné, ozvalo se jen pár výstřelů, které odnesla dvě divoká prasata a jeden zajíc. Třetí leč se ale proměnila v kanonádu. Lovilo se nad Pěnčínským údolím a honcům se podařilo zvednout více kusů černé zvěře, která se v jednom okamžiku dostala až za samotné střelce. Při dohledávce se pak dokonce odehrál souboj mezi divočákem a loveckým psem, který poraněné zvíře vystopoval v houští.
Co je to poslední leč?
Třetí leč byla opravdu hodně dlouhá a pro lovce hodně úspěšná, a proto se rozhodli hon zakončit. Poslední leč ale není jen ten skutečně poslední lov při honu, ale v povědomí utrmáceného myslivce je to především teplo lovecké chaty, horká polévka či guláš, nebo zvěřinová sekaná a především orosené první pivo, nebo po zásluze panák něčeho ostřejšího. Prostě pohoda po celodenní štrapáci. Takový je začátek každé poslední leče.
Všichni si sdělují své poznatky, často nevšední zážitky, dobrou náladu vyjádří i tradiční písničkou „Lovu zdar, lesu zdar“. Místnost v Liščí chatě, kde se večeří a koná následná poslední leč, je vkusně vyzdobena, nechybí paroží a úlomky a hlavně, od kamen sálá příjemné teplo. Obsluhu obstarávají většinou manželky myslivců.
Král honu
Mezi tradiční myslivecké zvyky, které mají být obsahem poslední leče, patří vyhlášení krále honu. Je to krátký ceremoniál, při němž je možno předávat i větší třívýhonkový, či menší pětivýhonkový úlomek. Dává se na pravou stranu klobouku a nosí se jen do konce dne. Může se zavěšovat na krk keramická medaile nebo předávat jiný dárkový předmět. Rozhodně však jsou pro všechny honitby dostupné diplomy pro krále honu. Obsahem posledních lečí může být také přijímání mezi myslivce a pasování na lovce. Obojí jsme si na Liščí chatě také užili.
Přípitek má svá pravidla
Během poslední leče se často pronášejí přípitky. K poctě zvěře, vedoucímu honu, nejlepším lovcům, hostům, honcům, jubilantům i kuchařkám. Dodržuje se starodávný zvyk připíjet levicí. Proč levou? Říká se: „Když pravá loví, levá připíjí“.
Prožijte s námi i vy atmosféru, tradice i napínavé okamžiky na slavnostním Štěpánském honu, který pořádal Myslivecký spolek Náměšť na Hané.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
