Šterkopísky se v Mohelnici nejprve vytěží a pak opět potopí na dno přístavu

Nakládání člunu - Foto: Miroslav Kobza

Nakládání člunuFoto: Miroslav Kobza

Zatímco jiné důlní činnosti jsou v Olomouckém kraji spíše historií, těžba štěrků a písků stále patří mezi důležitá odvětví, která se rozvíjejí. Zejména betonářské štěrky a písky se těží zejména v říčních nánosech, kde se nacházejí největší zásoby této suroviny.

Kamenivo a písky se kromě těžby v nánosech těží rovněž v kamenolomech a kopáním v usazených přesypech. Těžba „z vody“ je však zejména pro betonářské štěrky nejtypičtější. Typickou oblastí, kde se tyto těžby provozují, jsou pak nivy velkých řek. V případě olomouckého kraje se jedná hlavně o nivu Moravy a Bečvy. Nejsevernější velkou štěrkovnou je Štěrkopískovna Mohelnice, kterou v současné době provozuje velká česká společnost Kámen Zbraslav. 

Drapákový těžní stroj - Foto: Miroslav Kobza

Drapákový těžní strojFoto: Miroslav Kobza

Těžba štěrku a písku z nánosů řek je velmi stará. Dá se předpokládat, že říční štěrky a písky byly vůbec první surovinou svého druhu, kterou naši předkové využívali pro stavebnictví. Malé těžební jámy dodnes najdeme v okolí řek. Na Šumpersku se jedná o někdejší pískovny v Postřelmově, Zábřehu, u Leštiny i jinde. U některých obcí pak najdeme i menší těžební prostory, které jsou dnes zatopené a tvoří zajímavý biotop pro mnohé vodní živočichy. 

Také těžba štěrkopísků v Mohelnici je poměrně letitá. Již před II. světovou válkou se v malém těžily písky pro potřeby místních stavebních firem. Těžba „ve velkém“ však spadá do roku 1952, kdy se začalo těžit ve velkém v dobývacím prostoru Mohelnice I. V důsledku stoupající potřeby kvalitního štěrkopísku, zejména pro betonářské účely, došlo k rozšíření těžby i do dobývacího prostoru Mohelnice. Zde byl pro potřeby vytvoření dostatečného prostoru přeložen tok řeky Moravy. Následně se začalo těžit i v dobývacím prostoru Moravičany. Celkem dnes dobývací prostory na pravém břehu řeky Moravy mají výměru 202 ha. 

Korečkový eleváror vytěží ze dna přístavu šterkopísek, který zde potopí čluny - Foto: Miroslav Kobza

Korečkový eleváror vytěží ze dna přístavu šterkopísek, který zde potopí člunyFoto: Miroslav Kobza

Měnila se také podoba těžby. Nejprve se zde těžilo plovoucími korečkovými bagry, od roku 1969 se k těžbě používá drapákový bagr. Ten se pro těžbu používá i dnes. Zajímavé je, že tento bagr je poháněn elektřinou, kterou k němu přivádějí podvodní kabely. Vytěžená surovina se po prvním proprání vodou nakládá na tlačné čluny, které po naplnění remorkéry dotlačí do přístavu. Zde se čluny otevřou a vytěžená surovina klesne na dno. Tím dochází k vyplavení dalších nežádoucích částí. 

Poté je štěrkopísek korečkovým elevátorem opět vytěžen a po dopravníkovém pásu míří na surovinovou skládku. Zde se uskladní a následně míří do drtiče a k následnému přetřídění. Kromě písku zde vzniká kamenivo několika frakcí, podle potřeb odběratelů. Zvláštním produktem je zde také dekorativní „zahradní kámen“. 

I když se zde štěrk těží z hloubky až 40 metrů, mocnost zdejších nánosů je více než dvojnásobná. Podle ředitele zdejšího závodu je v Mohelnici dostatek suroviny ještě minimálně na 50 let těžby. Pozoruhodné je, že část zdejších jezer vzniklých těžbou slouží jako zdroj pitné vody a velká část areálu je součástí CHKO Litovelské Pomoraví. Přesto se však podle sdělení vedení společnosti snaží zdejší těžaři s ochránci přírody vycházet a spolupracovat s nimi. Mnohem větší problémy tak těžařům způsobují neukáznění návštěvníci zdejších jezer. Ty jsou stále dobývacím prostorem a je v nich zakázáno koupání. To však mnozí nerespektují. Navíc zde zanechávají odpad, který hyzdí okolí jezer a může způsobit i znehodnocení těžené suroviny.  

štěrkopísky se těží až z hloubky 40 metrů - Foto: Miroslav Kobza

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Přímo z místa  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: neděle 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Olomoucký kraj
  Srážky: přeháňky, Zlaté Hory
  Srážky: přeháňky, Ostružná
  Srážky: přeháňky, Dolní Újezd

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace