Tajemný Rychnovský vrch – místo kde se zjevuje Panna Marie i podzemní síly
Poblíž Rychnova na Moravě, mezi Moravskou Třebovou a Lanškrounem, se tyčí Rychnovský vrch. Zajímavým ho činí nejen občasný výskyt jezírek na vrcholu, ale i tajemné dunění, které se kdysi tu a tam ozývalo z jeho útrob. Zároveň je to ale i vyhledávané poutní místo.
Kopec se vypíná nad vesnicí Rychnov na Moravě. Je to vlastně dvojvrchol. Právě v sedle mezi oběma vrcholky se za deštivých let objevují jezírka, která vydrží poměrně dlouho zavodněná.
I proto se kopci kdysi říkávalo Jezerní hora nebo také Jezerní hřbet. Příčinou vzniku jezerních pánviček je právě rozdvojení vrcholové části kopce, ke které nejspíš došlo vlivem tektonických procesů.
Místo plné pověstí
Lidová pověst o tomto kopci říká, že na vrcholku prý stával ponurý zámek, který vlastnila krutá panna - čarodějka, která škodila lidem. Když vypršela lhůta její smlouvy s ďáblem, propadla se i se zámkem do pekla.
Pověst o zázračném zjevení může za další proslulost této hory. Nejvyhledávanějším místem na ní je totiž na severovýchodním úbočí kopce kostelík v lesním úžlabí s Mariánskou studánkou. I ta je opředena pověstí, tentokrát o léčivých účincích zdejšího pramene.
Z vděčnosti za zázračné uzdravení věnoval kovář Jakub Franc před rokem 1749 dřevěnou sošku Panny Marie Zellské místu, kde se mu zjevila Panna Maria při jeho cestě do Maria Zell, kde si chtěl vyprosit pomoc od bolesti po úrazu. Později se na tomto místě objevil prý zázračný pramen. Studánka pomáhala léčit lidské neduhy. Na místě někdejší kapličky byl později vybudován pozoruhodný kostelík.
Když Rychnovský vrch „rumpluje“
V první polovině předminulého století vzbudily pozornost, a to i v odborných kruzích, zprávy o podivném dunění, které se čas od času ozývalo z nitra Rychnovského vrchu. Dokonce vznikly legendy, které říkaly, že když Rychnovský vrch „rumpluje“, bude pořádná bouřka.
Dunění se totiž ozývalo hlavně za bouře. Slyšeli jej i dělníci hloubící nedaleký Třebovický tunel. A tak se sem sjeli geologové, kteří horu zkoumali. Bohužel, jejich závěry nebyly přesvědčivé, mimo jiné i proto, že sami nikdy onen dunivý zvuk neslyšeli. Asi nejblíže rozluštění tohoto fenoménu byl vídeňský geolog Tietze, který se domníval, že v kopci se možná vyskytují nějaké velké dutiny a že dunění může být působeno pukáním nebo řícením hornin a pády velkých balvanů uvnitř těchto dutin.
Po druhé světové válce už nikdo v okolí Rychnovského vrchu žádné „rumplování hory“ neslyšel. Vysvětlit se ho nepodařilo a pravděpodobně nikdy nepodaří. Některá tajemství si země nechává pro sebe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
