Toulky krajem připomenou kardinála Lva Skrbenského z Hříště
Pravidelné nedělní Toulky krajem připomenou významnou osobnost církevního světa přelomu 19. a 20 století, rodáka z Hukovic na Novojičínsku – kardinála Lva Skrbenského z Hříště.
Přestože byl nejstarším synem starého šlechtického rodu a nijak zvlášť dobrým studentem, nakonec se po vojně rozhodl studovat teologii a dosáhl titulu doktora církevního práva.
Po vysvěcení působil například v Dubu nad Moravou, či v Melči na Opavsku. I díky svému rodu byl nakonec jmenován olomouckým kanovníkem a to mu otevřelo cestu k vysokým církevním postům.
Na popud císaře Františka Josefa byl 15. září 1899, ve svých 37 letech, jmenován arcibiskupem pražským a 15. dubna 1901 byl ozdoben kardinálským purpurem. Pro svou mírnost a dobrotu byl v Praze velmi oblíben, ale to jej právě nakonec stálo pražský stolec.
Po vypuknutí I. světové války naléhalo vojenské velení na císaře, aby mírný a laskavý kardinál Skrbenský odešel do Olomouce a aby do neklidných Čech a do Prahy přišla pevnější ruka brněnského biskupa Huyna.
Císař vojákům vyhověl a 18. ledna 1916 byl kardinál Skrbenský postulován olomouckou kapitulou za olomouckého arcibiskupa. I když byla Morava jeho rodnou zemí a rád se sem vracel, na zdejším arcibiskupském stolci nakonec setrval jen do roku 1920.
Politické změny, zejména vznik nové republiky, která jej považovala za přívržence starého Rakouska a nakonec i zdravotní obtíže po těžké autonehodě jej přiměly k dobrovolné rezignaci.
Usadil se na zámečku řádu Německých rytířů v Dlouhé Loučce u Uničova, kde skromně a nenáročně žil milován obyvateli okolních obcí. Dožil se ještě obsazení Sudet, ale to mu definitivně podlomilo zdraví. Na Štědrý den roku 1938 zemřel. Byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava do hrobky pod hlavní věží.
Právě osobnosti kardinála Lva Skrbenského z Hříště budeme věnovat Toulky krajem v neděli 9. června. O jeho životě si Mirek Kobza bude povídat s historičkou Jitkou Jonovou z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
