Unikátní vitráže v Horním Štěpánově

Součástí obce jsou osady Nové Sady a Pohora. Nové Sady jsou dnes stavebně propojené s Horním Štěpánovem a Pohora leží u silnice asi 3 km západně. Obě vznikly v druhé polovině 18. století.

Katastr Horního Štěpánova tvoří velký obdélník, v okolí obce jsou pole a louky, v severní a západní části se rozkládají rozsáhlé lesy. Na západě se vypínají vrchy Peterkův kopec a Lipina. Málo úrodná štěrkovitá půda. Středem obce protéká k severozápadu Úsobrnský potok, jižní část odvodňuje potok Bělá, na němž stával v minulosti vodní mlýn.

V místě zvaném Na hutích byly koncem 19. století objeveny pozůstatky sklářské huti, která zde stávala někdy v 16. -17. století. Území bylo v roce 1201 darováno klášteru Hradisko u Olomouce a ve 13. století tu byla založena dědina Štěpánov, brzy po založení však zpustla. Dlouhou dobu zpustlá obec byla předána Fabiánovi z Opatovic.

První písemná zpráva o Horním Štěpánově je z roku 1340, kdy je zde zmiňováno rychtářství, hospoda, mlýn, pekař, kovář a švec. Osada opět zanikla a pustý Štěpánov opět kolonizoval klášter Hradisko v roce 1558. Od 17. století se nazývá Horní, na rozdíl od Štěpánova u Olomouce. Byl součástí klášterního panství Šebetov.

Název Štěpánov pochází od patrona kláštera svatého Štěpána. Ve střední části obce stojí kostel sv. Vavřince, původně malý kostelík s věží zvonice. Nově byl vystavěný roku 1712. V okně kostela vidíme velice neobvyklou vitráž, na ní se nad zpola ležícím legionářem sklání Ježíš Kristus. Vitráže byly dokončeny v dobách okupace nacisty.

Na dalších výjevech najdeme i svatého Václava a svaté Cyrila a Metoděje. V kronice se píše, že z obce narukovalo do první světové války 700 mužů. Z Horního Štěpánova se jich nevrátilo 63, 12 z blízkých Nových Sadů, z Pohory 4. V lese najdeme pomník ubitým sovětským zajatcům. Více si povíme v cyklu Němí svědci historie.