V Čechách pod Kosířem stával kostel v parku, dnes jej najdeme u vchodu
Čechy pod Kosířem jsou pozoruhodnou obcí ležící přímo pod vrcholem hanácké velehory Velký Kosíř. Turisty sem láká zejména půvabný zámek, který je spojen s působením hraběcího rodu Silva-Tarouců. Právě ti zde vybudovali pozoruhodný park kolem zámku a také díky jejich přízni zde často a rád tvoříval malíř Josef Mánes. Cílem putování Od Pradědu na Hanou v pátek 29. listopadu však bude stavba, kterou najdeme naproti vstupu do tohoto pokladu hanácké architektury – je jí bezesporu kostel svatého Jana Křtitele.
Než se dostaneme k historii současného kostela, měli bychom připomenout, že Čechy jsou jednou z nejstarších vesnic v okolí. První zmínka o obci pochází už z roku 1131. Tehdy byla obec zčásti církevním majetkem, neboť listina z té doby potvrzuje, že pozemky zde patřily mimo jiné olomoucké metropolitní kapitule. Od roku 1305 pak byla obec majetkem kláštera dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci.
Světští majitelé přicházejí do obce záhy a už ve 14. století je zde uvedena jako sídelní místo vodní tvrz, která zaniká o sto let později. Pustá tvrz je pak opět vybudována za držení zdejšího panství rodem Lichtenštejnů na počátku 18. století. V roce 1768 kupuje panství Čechy pod Kosířem i se zámkem Manuel Telez da Silva de Menezes e Castro hrabě Tarouca a tím zakládá tradici držby panství i zámku tímto rodem, která trvá až do roku 1943.
Právě s existencí tvrze a později zámku souvisí i historie sakrální stavby, která je centrem duchovního života Čech pod Kosířem. Z historických pramenů totiž vyplývá, že kostelík stával v Čechách odnepaměti a to právě v sousedství původní tvrze, na pahorku v dnešním zámeckém parku. Podle upřesnění historiků patrně někde tam, kde se dnes tyčí k nebesům červená stavba zámecké rozhledny. O jeho prvopočátcích toho moc nevíme. První zmínka o něm pochází až z roku 1631, kdy byl podle dobových zpráv obnoven a rozšířen. Listiny nám prozrazují, že po rozšíření měl kostel tři oltáře, z nichž ten hlavní patřil sv. Janu Křtiteli, kterému byl zasvěcen i celý kostel. Víme také, že kolem kostela byl hřbitov.
Nic není navěky a tak i opravený kostel vydržel sloužit farníkům z Čech, ale i z okolních obcí jen 150 let. V roce 1781 tehdejší farář Jan Červinka inicioval stavbu nového chrámu. Je zajímavé, že kostel byl při této stavbě přemístěn – právě na současné místo naproti bráně do dnešního zámeckého parku. Zda to bylo na přání farníků nebo vrchnosti, která již tehdy počítala s úpravami zámeckého areálu a výstavbou romantických parkových staveb, to už dnes nevíme.
Každopádně kostel byl vybudován a slavnostně vysvěcen v roce 1794. Stavba působí velmi štíhlým a subtilním dojmem. Součástí kostela je i hraběcí hrobka. Zajímavé je, že ze starého kostelíka byly do nového chrámu přeneseny varhany. Do dnešních dnů se bohužel nezachovaly, neboť na konci 19. století byly vyměněny za nový nástroj.
Vnitřní vybavení se pojí zčásti s historií Olomouce. Oltář totiž pochází ze zrušeného kláštera sv. Kláry a v klášterním kostele má svůj původ i kazatelna a několik lavic.
Kostel je tedy centrem duchovního života obce a svou polohou i jakousi protiváhou někdejšího střediska světské moci – hraběcího zámku. Na druhou stranu hrabata Silva-Taruca patřila k největším podporovatelům kostela. Ale i v pozdějších letech se věřící starali o jeho rozkvět. Dokonce ještě v roce 1950 byla dokončena Lurdská jeskyně s Pannou Marií a úpravou prošlo okolí kostela i v nedávných letech kdy se celé prostranství i s památečními sochami sv. Petra a Pavla a křížem stalo místem hodným zastavení a obdivu. Přijeďte a přesvědčte se sami. Čechy pod Kosířem za návštěvu určitě stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
