V Třebařovském mlýně tekla voda podzemím i po nejstarším akvaduktu u nás

4. leden 2016

Mlýny patřily k nejstarším technickým dílům budovaným našimi předky. Pozoruhodné je, že mnohé z nich se dochovaly do dnešních dnů. To je i případ mlýna v Třebařově, který, byť zchátralý, doposud stojí.

O jeho výtečném technickém řešení svědčí skutečnost, že se tu aktuálně buduje na starém vodním díle zbrusu nová vodní elektrárna.

Počátky mlýna v Třebařově jsou obestřeny tajemstvím

Historikové a nejasné záznamy v listinách jeho vznik kladou do období 80. let 13. století.

Je téměř jisté, že iniciátory jeho postavení byli mniši z kláštera Koruna Mariina, který zde byl založen významným středověkým šlechticem Borešem z Rýzmburka v roce 1267. Dá se tedy předpokládat, že mlýn a jeho vodní dílo tvoří spolu s ruinami kláštera nejstarší památky dnešní obce.

Nejstarší majitele mlýna bohužel neznáme, v průběhu let se zde však vystřídalo mlynářů opravdu hodně. Jako poslední zde hospodařila rodina Müllerů, která mlýn výrazně zmodernizovala a vytvořila na něm rovněž pilu a vodní elektrárnu. Majetek jí byl zabaven v roce 1945.

Staré mlýnské kameny ve stěně mlýna

Hlavní součástí mlýna bylo vodní dílo. To počínalo jezem na Moravské Sázavě, který se až do 70. let nacházel nad Velkým Třebařovským rybníkem, přibližně v místech, kde řeku kříží vedení vysokého napětí. V současné době byl jez obejit a koryto řeky je vedle původního.

Voda nadržená jezem napájela náhon o délce asi 2,5 kilometru, který napájel také rybníky po cestě ke mlýnu. Zejména ten poslední, Mlýnský rybník, sloužil mlynáři jako zásobárna vody. Právě v jeho dně jsou dochovány zbytky kůlů, které nesly někdejší vantroky přivádějící vodu ke dvěma kolům na horní vodu.

Teprve ve 20. století byla vodní kola nahrazena Francisovou turbínou. Poté majitel mlýna vybudoval v roce 1912 také vodní elektrárnu. Ta je unikátní tím, že zde byla jako jedna z prvních umístěna prototypová Kaplanova turbína. Právě budova malé vodní elektrárny v současné době prochází rekonstrukcí a opět by se zde měly roztočit dvě turbíny.

Tady kdysi také byla turbína

Nejúžasnější na celém vodním díle je odpadní kanál mlýna

Ten byl původně postaven přímo pod mlýnskou zdí, v níž dodnes mlýnské kolo nechalo viditelné rýhy.

Kanál byl po celé délce vyzděn z pískovcových kvádrů. V roce 1912 však vznikla potřeba rozšířit budovy mlýna, a tak byl kanál z poloviny překryt betonovou, zčásti klenutou střechou a ukryl se pod zem. Za léta se zde usadilo několik set tun nánosů, které při rekonstrukci musely být ručně vybrány. Objevil se tak unikátní prostor, který snoubí tajemnost podzemí s krásou pískovce.

Ani poté, co kanál opustí podzemní prostory, však není překvapením konec. Na konci pozemku někdejší farmy, kde mlýn stojí, se nachází stavba, kterou obdivují i památkáři. Je to jeden z nejstarších akvaduktů u nás.

Přes osmdesát metrů dlouhý odpadní kanál mlýna byl kolem roku 1912 zakryt betonovou klenbou. Jinak je vyzděn z pískovcových kvádrů

Klenutý most je postavený z maletínského pískovce a po jeho horní části převádí přes kanál vody Třebařovského potoka. Akvadukt byl postaven v roce 1840 a nahradil tak patrně původní dřevěné dílo. Jeho hodnota jako technické památky je nevyčíslitelná, přesto zatím nemá majitele, který by se postaral o jeho opravu.

Zatím nelze přesně odhadnout, kdy se do náhonu a odpadního kanálu opět podaří napustit vodu a roztočit turbíny.

Unikátní konstrukce zdejšího mlýna však vedla i majitele elektrárny k tomu, aby k opravě postupoval citlivě s tím, že je nutné zachovat všechny historické zvláštnosti, které se zachovaly a pokud to bude možné, zpopularizovat je mezi odbornou i laickou veřejnosti.

Akvadukt přenáší přes náhon vod Třebařovského potoka
autor: kbz
Spustit audio