Vidnavské mokřiny jsou kouskem netypické jesenické přírody
Jesenicko má většina turistů spojené zejména s horami. Jen znalci tuší, že oblast Vidnavska patří spíše k rovinatým pláním na okraji rozlehlé slezské nížiny. A právě zde můžeme najít kousek původní přírodní lokality, která připodobňuje, jak asi v minulosti tento kraj kolem řeky Vidnávky vypadal. Nese název – Vidnavské mokřiny.
Vidnava za své jméno patrně vděčí průzračné vodě řeky Vidnávky. Slovo Wydna totiž v jazyce starých Slovanů značí právě průzračnou vodu. Řeka pramení na jihozápadním úbočí Medvědího kamene v Rychlebských horách a u Vidnavy opouští Česko. A právě zde, severně od centra Vidnavy se nachází unikátní přírodní rezervace Vidnavské mokřiny.
Za svůj vznik vděčí nízko položené rovinaté krajině, která je zároveň nejníže položeným bodem Jesenicka. Je pouze 222 metrů nad hladinou moře. Kraj při hranici nebyl zemědělsky zajímavý, a tak se zde zachoval přírodní mokřad s mnoha tůněmi a rákosovým porostem. Přitom ochrana této lokality nemá dlouhé trvání. Rezervace o rozloze 32 hektarů zde byla vyhlášena až v roce 1996.
Do Vidnavských mokřin dovede turisty cesta vedoucí přes místní část Krasov přímo z vidnavského náměstí. Není to daleko, a tak zde potkáte třeba i maminky s kočárky na odpoledních vycházkách. Louky kolem cesty pomalu mizí a alej kolem cesty vstupuje do společenství bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic. Spolu s rašelinovými loukami ležícími mezi melioračním příkopem a řekou Vidnávkou je toto prostředí ideálním biotopem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Biologové zde objevili skutečně vzácné druhy vodních rostlin. Ke spatření zde je bíle kvetoucí vachta trojlistá, plazivé listy žebratky bahenní, či blešník obyčejný a všivec bahenní i lesní. Květy známé i z květinářství má druh kaly - vzácný ďáblík bahenní. Kromě toho zde roste i bezkolenec modrý, tolije bahenní a chráněná masožravka rosnatka okrouhlolistá.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky zde napočítala přes 90 druhů hnízdících a 60 druhů protahujících ptáků. Kromě vodních druhů se zde objevuje třeba i jestřáb, sova pálená či dudek chocholatý. Osobne jsem zde zahlédl ledňáčka a také volavku. Mokřad je domovem i pro četné druhy plazů a obojživelníků. Byly zde nalezeny i krunýře kriticky ohrožené želvy bahenní, její výskyt se ale zatím nepotvrdil. Ze savců je zde potvrzen výskyt hraboše mokřadního a rejska černého. Bez zajímavosti není ani výskyt ryb ve zdejších tůních.
Na rezervaci bezprostředně navazuje státní hranice. Po cestě, která kdysi spojovala Vidnavu s městečkem Kałkow, se dnes už dá přejít hranice do nedaleké vesničky Łaka. U ní na rezervaci navazuje rozsáhlý dobývací prostor kaolínových hlín, které se zde sice v omezené míře, ale doposud těží. Je to poněkud jiný svět, ale výlet do Kałkowa, ke zdejšímu prastarému kostelíku za delší vycházku rozhodně stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
