Voda ze studánky v Travné prý měla moc uzdravit duši i zrak
Travná by možná bez příběhu, který se udál v polovině minulého století, byla jen nenápadnou vesničkou ukrytou v horách. Ne, že by sem dnes chodily davy lidí, při poutích je však i dnes kaple Panny Marie z La Sallety doslova obležena věřícími.
Přitom není vyloučeno, že sedlem nad dnešní Travnou procházeli lidé už v dobách římského impéria. Nález mincí z doby císaře Diokleciána by mohl potvrzovat domněnku, že tudy vedla obchodní stezka z východu do západní Evropy. I jedna z prvních zmínek o Travné mluví o tom, že zde kníže svídnický Bolko zřídil celnici.
Nová éra Travné však začala nemocí. Kolem roku 1845 manželka revírníka v Travné, Veronika Eichingerová, onemocněla duševní chorobou. V té době došlo k událostem v La Salettě a když se o nich dozvěděla, slíbila, že když se uzdraví, postaví v Travné kapli zasvěcenou právě Panně Marie z La Sallety. Po třech letech se uzdravila a svůj slib splnila.
Původně jen malá kaplička s obrazem od neškoleného malíře z Javorníka, Josefa Neugebauera, však prý měla zázračnou moc. Uzdravovaly se zde hlavně choroby očí. Zázraky zde prý dokonce prověřovala biskupská komise složená i z věhlasných lékařů.
Na místě malé kapličky tak vyrostla dnešní kaple a obraz přemaloval zkušený malíř. Zázraky prý pokračovaly. Ani zázrak však nezachránil zdejší poutní místo před osudem druhé poloviny 20. století.
Lidé z obou stran hranice odešli a noví jen pomalu hledali vztah k drsné krajině hor. Přesto i v dobách minulých sem občas někdo přišel s tajnou prosbou o pomoc.
Nevím, zda se zde stal nějaký další zázrak, to že však poutní místo povstalo téměř z popela, zázrak je. Zdejší poutě sice nejsou tak masové jako před lety, už sem ovšem zase jezdí lidé z obou stran hranice, která se nachází nad kaplí. A to je dobře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
