Vysoká hole – hora turistů, čarodějnic a vojáků
Vysoká hole je se svou nadmořskou výškou1 465 metrů druhou nejvyšší horou Moravy a tedy i Hrubého Jeseníku. Je to plochý vrchol s minimálním převýšením, ze kterého vybíhá několik rozsoch. Nejzajímavější je její jihozápadní svah, který padá do ledovcového karu Velké kotliny. Vrchol i kotlina jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681, který připomíná hranici tří historických panství – bruntálského, janovického a losinského.
Severní ostroh Vysoké Hole – Petrovy kameny, byly za dob čarodějnických procesů považovány za místo styku obviněných s nečistými silami.
Na vrcholové plošině stojí dřevěná bouda, která je spolu se zachovalým základem jedním ze svědků působení armád na tomto vrcholu. To začalo již za prusko - rakouské války roku 1866, kdy zde rakouští dělostřelci marně čekali na Prušáky.
V letech 1919–1922 zde československá armáda konala dělostřelecká cvičení, po nichž na jižním svahu zůstalo několik set kráterů. Koncem druhé světové války zde nacistická Luftwaffe budovala polní letiště a další vojenská zařízení.
V zimě, 27. února 1950 na temeni Vysoké hole havarovalo letadlo ČSA typu Douglas DC na trase z Ostravy do Prahy. Přestože byl letoun zcela zničen, zahynulo pouze pět osob z jednatřiceti, které byly na palubě.
Turistika na Vysoké holi úzce souvisí s postavením horské salaše – dnešní chaty Ovčárna. Ta byla postavena v roce 1863 a poté, co skončila její éra horské salaše, byla postupně přebudována na horskou chatu.
Moravskoslezský sudetský horský spolek z Jeseníku vyznačil již na konci minulého století po temeni Vysoké hole značenou stezku, která ve stejném směru existuje dodnes a patří k páteřním hřebenovým trasám Jeseníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
