Výšovický zámek postavili řádoví bratři

Když do Výšovic přijdete, pravděpodobně vás nejprve zaujme prostorná historická náves nebo průčelí zdejšího kostela sv. Vavřince. Jen pozorní návštěvníci si ale všimnou pozoruhodné budovy vedle kostela ve stínu stromu, budovy zdejšího zámku.

Nejprve ale opět něco málo z historie. První zmínka o Výšovicích pochází z roku 1348, kdy odkázala Žofka z Náměště Oldřichovi a Vilémovi z Náměště část této obce. Druhá část obce byla postupně majetkem zeměpána a následně olomoucké kapituly. Od ní ji získal tehdejší litomyšlský biskup Albrecht ze Šternberka, který kupuje i druhou část obce od pánů z Náměště a v roce 1371 předává celou obec nově vznikajícímu augustiniánskému klášteru ve Šternberku.

V té době byla obec prakticky jen hospodářskou vsí, na kterou za vrchnost dohlížel rychtář. To se mění v roce 1617, kdy šternberský probošt Matyáš Gašínský ve Výšovicích nechal vybudovat rezidenci s větším hospodářským dvorem. Ta sloužila nejen ke správě panství, ale i pobytu církevních hodnostářů. Bohužel přišla třicetiletá válka a na nějaký oddech nebyl čas.

Až počátkem 18. století byla zchátralá rezidence opravena. V roce 1753 se ovšem tehdejší probošt Johan Glätzel rozhodl dvůr i s rezidencí zbořit a na jejím místě postavit podle projektu císařského architekta Domenika Martinelliho pozdně barokní zámek se zahradou a hospodářským dvorem. Rok dokončení zámku, 1755, s latinským veršovaným nápisem, je na portálu v průčelí vidět dodnes. Interiéry tehdy byly vyzdobeny freskami od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho.

Naproti zámku chátrá i původní fara|foto: Miroslav Kobza

Přestavěného zámku si ale ctihodní bratři příliš neužili. Přišly josefínské reformy a klášter byl zrušen. A v roce 1784 byl jeho majetek předán náboženskému fondu. No a právě od něj byl po pěti letech koupen Martinem Strouhalem, který zámek po požáru v roce1796 opravil a přebudoval v empírovém stylu. Už počátkem 19. století však zámek opět změnil majitele. Tím se stal příslušník vládnoucí rodiny, arcivévoda Ferdinand Österreich-Este.

V roce pak 1819 zdědili Výšovice členové olomoucké podnikatelské rodiny Weberů a po nich rodina Primavesi. Tento olomoucký podnikatelský rod vlastnil zámek až do svého odchodu z českých zemí v roce 1929, kdy výšovickou rezidenci získal akademický malíř, polský šlechtic baron Richard Robert Klobus z Vídně. Tomu zámek sloužil jako letní sídlo. Vlastnil jej až do roku 1945. Byl to právě on, kdo při úpravách zámku našel na zahradě znak šternberských augustiniánů a nechal jej opět vsadit do portálu vedle svého erbu.

Po roce 1945 sloužil zámek potřebám obce, a to jako úřadovna a kulturní dům. Kanceláře obce zde najdete i dnes, jinak ale zámek prochází velkou přestavbou. V rámci projektu HANDICAP zaměřeného na vybudování Centra pro bydlení handicapovaných obyvatel bylo ve dvorním traktu k historickým budovám přistavěno třetí, moderní křídlo, které je kontrastem historické zástavby.

Výšovická náves při průjezdu zámek spíše skrývá|foto: Miroslav Kobza

Z původní dispozice zámku se zachoval již zmíněný portál, dále pak v části interiérů štuková výzdoba. Bohužel původní Handkeho výzdobu už téměř smyl čas. Fasáda do ulice bohužel není nijak zdobná, takže mnoho návštěvníků obce možná zámek přehlédne. Je to škoda, jde rozhodně o zajímavou stavbu, už svým kontrastem moderní přístavby k historickému objektu. A závěrem ještě jedna zajímavá věc: Přímo v areálu zámku byl objeven sirný pramen, který byl dříve využíván i k léčení. Je podobný pramenům v nedalekých lázních Skalka. Pokud se tedy někdy do Výšovic dostanete, tak alespoň nahlédnout do prostor zámku byste rozhodně měli.

Projít se spolu s Mirkem Kobzou po zámeckém parku a okolí můžete v pátek 22. srpna.