Vznik tajemného hrádku nad osadou Pleče je záhadou
Zeměpisný název Pleče se dnes vztahuje na malou osadu, která je součástí Jindřichova na Šumpersku. Osada je skrytá za vysokým náspem železnice, přímo nad ní se ukrývá jeden z jesenických hradů, o kterém se ví tak málo, že vlastně ani neznáme jeho jméno. A tak se mu říká také Pleče.
Drobné zbytky hrádku jsou ve skutečnosti docela dobře zachovaným torzem plášťové hradby se zbytky dalších staveb. To se však dozvíte pouze ve chvíli, kdy vyrazíte na vrchol ostrohu tyčícího se nad údolím potoka Staříče, který protéká osadou Pleče a řeky Branné.
Cesta z Plečí na hrad je bohužel složitá. Louky na úpatí kopce jsou podmáčené. Jediná možnost přístupu tak míří přes železniční trať přímo proti ostrohu. A tak je asi nejlepší, byť zároveň docela dlouhá cesta na vrchol z Habartické ulice v horních Hanušovicích. Značenou cestu však nečekejte, spíše martýrium s mapou či GPS lokátorem v ruce při hledání správného směru v lese.
Když jej člověk konečně najde, o správnosti zvoleného ostrohu jej přesvědčí dvojice umělých příkopů, kterými obránci chránili přístup k hradu. Mezi příkopy bylo prý podle odborníků umístěno předhradí, chráněné pouze palisádovou hradbou. I zástavba zde byla patrně dřevěná, takže se nedochovaly žádné stopy mimo terénních nerovností.
Za druhým příkopem se dochovaly poměrně dobře viditelné zbytky hradu. Plášťová zeď i zbytky paláce jsou zde dobře viditelné a také těžko dosažitelné díky prudkým svahům. Na severní straně je svah navíc ještě zvětšen dalším příkopem. Zajímavé je i čelo hradu směrem ke konci ostrohu, kde je znatelný další příkop a předsazená plošina, snad místo dalšího opevnění.
Bohužel i zde najdeme stopy řádění detektorářů, ale jinak je hrádek v docela dobrém stavu. O jeho stavbě, jménu, majiteli či zániku však nevíme vůbec nic. Ani jedna písemná zmínka o hradu nebyla nalezena.
Hrad byl patrně postaven kvůli obraně před loupeživým rytířem z Kolštejna
Historikové se domnívají, že se jedná o stavbu postavenou někdy mezi léty 1320 – 1335, kdy mohl být protiváhou nedalekého hradu Kolštejna postaveného loupeživým rytířem Janem Wüstehubem. Snad měl chránit cestu pod hradem před výboji tohoto divokého souseda. Po pominutí nebezpečí pak význam hradu zmizel a poté, co byla celá tato oblast začleněna do kolštejnského panství, vymizel nadobro. Archeologické nálezy potvrzují, že hrad byl naposledy obydlen v 15. století.
Díky nedostatku zpráv o hradu neznáme ani jeho jméno. Název Pleče se odvozuje od osady pod hradem, nicméně někteří badatelé se domnívají, že osada dávno před tím přijala původní jméno hradu. To mělo znít Pletkův hrádek, snad podle jména zakladatele hradu. Německé pojmenování osady Platsch pak bylo v 19. století přeloženo do češtiny jako Pláč z čehož následně vznikla osada Pleče.
Samotná vesnička Pleče bývala součástí Habartic. První zmínky o ní se objevují v 16. století, podle náznaků jí však předcházela existence vrchnostenského hamru. Oblast nad obcí totiž bývala nalezištěm železné rudy, která se zde zpracovávala. Původně zde žilo 19 usedlých rodin, v roce 1834 pak v osadě sčítání lidu zaznamenalo 32 domů a 175 obyvatel.
Pleče byly po roce 1848 samostatnou vesnicí. Od roku 1886 měla osada i vlastní školu. Po roce 1945, kdy z Habartic a Plečí musela odejít většina původních obyvatel, se tyto spojily v jeden administrativní celek. V roce 1976 pak obě osady připadly k Jindřichovu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
