Zámecký park v Žádlovicích patří ke klenotům krajiny i přesto, že jeho části postupně pustnou

Žádlovický zámek - Foto: Miroslav Kobza

Žádlovický zámekFoto: Miroslav Kobza

Park kolem zámku v Žádlovicích na Lošticku má mnoho tváří. Najdeme zde upravené plochy sloužící jako dostihové závodiště, lehce zanedbané porosty kolem zámku, ale i místa, kde se někdejší anglický park pomalu mění v les. Přitom jej budovaly generace zahradníků a kromě vzácných stromů a rostlin, zde najdeme i pozoruhodné stavební památky a umělecké artefakty.

Čestný dvůr, kudy přijížděly do zámku vzácné návštěvy - Foto: Miroslav Kobza

Čestný dvůr, kudy přijížděly do zámku vzácné návštěvyFoto: Miroslav Kobza

Žádlovice patří k nejstarším obcím v okolí. Už v roce 1078 věnoval údělný olomoucký kníže Ota Sličný novému klášteru Hradisko u Olomouce dvě popluží ve vsi Zadlowiczi. Jak je tedy zřejmé, dvě části obce byly církevním majetkem, třetí část Žádlovic tvořily dva svobodné grunty, které v roce 1546 připadly k bouzovskému panství. Jeden z majitelů Bouzova, Jindřich Podstatský z Prusinovic, postavil na místě jednoho z těchto dvorů tvrz, na které se usadil. 

Někdejší zahradnické domky - Foto: Miroslav Kobza

Někdejší zahradnické domkyFoto: Miroslav Kobza

Dalším jejím obyvatelem byl například biskupský úředník Burian Drahanovský z Pěnčína, který se zde usadil v roce 1568, a jehož přítomnost nám dodnes potvrzuje torzo kaple, kterou jako katolík nechal pro své poddané v protestantském kraji vybudovat. Dnes je kaple součástí kůlny ve dvoře někdejšího lesního úřadu a ukrývá zbytky sgrafitové výzdoby s náboženskými náměty. 

Stará sýpka obklopená douglaskami - Foto: Miroslav Kobza

Stará sýpka obklopená douglaskamiFoto: Miroslav Kobza

Po třicetileté válce byla tvrz pustá, až se jejím majitelem stal příslušník starého českého rodu Albrecht Leopold Bukůvka z Bukůvky, který vystavěl v letech 1679 - 1705 na jejím místě barokní zámek. Bylo to v době, kdy se Žádlovice postupně stávaly centrem většího feudálního dominia. 

Dnes v části parku najdeme i ohrady pro koně zdejšího jezdeckého oddílu - Foto: Miroslav Kobza

Dnes v části parku najdeme i ohrady pro koně zdejšího jezdeckého oddíluFoto: Miroslav Kobza

Další přestavbu zámku zahájil v roce 1772 jeho další držitel, Jan Křtitel, hrabě Mitrovský. Bohatý šlechtic, výtečný hospodář a také milovník přírody při svém sídle založil rozsáhlou botanickou zahradu a zámeckou knihovnu obohatil sbírkou přírodovědné literatury. Zahradu zřízenou na hrázi rybníka doplnil o skleník a postupně ji rozšiřoval. V souladu s tehdejší módou se pak původní zahradní kompozice kolem dvou zdejších rybníků začala měnit v rozsáhlý anglický park. 

Od 19. století do současnosti 

Rybník za závodištěm nabízí i romantické posezení - Foto: Miroslav Kobza

Rybník za závodištěm nabízí i romantické posezeníFoto: Miroslav Kobza

Téměř po celé 19. století patřilo žádlovické panství rodině Vorst-Gudenau Mirbach-Harff, jejíž příslušník Klement Arnošt Vorst-Gudenau byl významným hospodářským činitelem kraje a podílel se též na založení mohelnického cukrovaru. Další rozvoj zámku i parku přichází v roce 1891, kdy do zámku vstupuje poslední šlechtický rod Dubských z Třebomyslic, pocházející původně z jižních Čech. 

V parku najdeme i tuto studánku s výtečnou vodou - Foto: Miroslav Kobza

V parku najdeme i tuto studánku s výtečnou vodouFoto: Miroslav Kobza

Stěhuje se sem diplomat Viktor Dubský, který byl významným rakouským diplomatem a velvyslancem v Madridu. Jeho syn Adolf byl velkým milovníkem exotických dřevin a zámecký park mu vděčí za řadu krásných exemplářů. Kromě toho byl také milovníkem lovu a zušlechtil už existující oboru navazující na park, kde choval daňky a také jeleny sika. 

Rodina Dubských byla výrazně proněmecká a byla také podporovatelem nacistických organizací za druhé světové války, které se její členové v řadách jednotek SS také zúčastnili. I proto její členové před květnem 1945 uprchli a zámek i park zůstaly osiřelé. Staly se majetkem státu. Vystřídalo se zde více organizací, později v zámku našlo útočiště pro internát a dílny zemědělské učiliště. Park bohužel z velké části chátral. Jen dolní část byla využívána jezdeckým oddílem a dodnes je tu půvabné přírodní závodiště. 

I přesto se zde stále dochovaly některé vzrostlé exempláře exotických stromů i zbytky zahradní architektury. Obora byla po válce neudržovaná a daňci i jeleni sika se přes chatrné oplocení dostali do volné přírody, kde se nebývalým způsobem rozšířili. Zejména sikové dnes obývají velkou část Moravy od Zábřehu až po Blansko. 

Zemědělské učiliště už v zámku nesídlí. Zámek je majetkem Olomouckého kraje a v těchto dnech se rozhoduje o jeho dalším využití. Jednou z variant je zřízení archeologického centra, které by spravovalo rozsáhlé sbírky. Místní patrioti doufají, že nové využití bude počítat i se stabilní péči o park, který se svými téměř 30 hektary rozlohy a vzácnými dřevinami patří k nejpozoruhodnějším na střední Moravě. 

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Přímo z místa  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: neděle 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Olomoucký kraj
  ulice Mlýnská, Mohelnice, okr. Šumperk, uzavřeno, práce na inženýrských sítích, Od 27.10.2017 00:00 Do 30.11.2017 23:59, úplnou uzavírku místní komunikace – ul. Mlýnská v Mohelnici,, pro akci: "Úprava ...
  ulice Na Nové, v katastru obce Zábřeh, okr. Šumperk, omezení, práce na inženýrských sítích, Od 24.10.2017 00:00 Do 31.12.2017 23:59, Částečná omezení - Zábřeh, v ulicích Rudolfa Pavlů a Na Nové - zvláštní ...
  ulice Rudolfa Pavlů, v katastru obce Zábřeh, okr. Šumperk, práce na inženýrských sítích, Od 18.10.2017 08:00 Do 31.12.2017 23:59, Částečná omezení - Zábřeh, v ulicích Rudolfa Pavlů a Na Nové - zvláštní ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace