Zámek v Brodku u Prostějova patrně zachránila restituce
Některé zámecké objekty na Hané mají velmi zajímavou historii. Ta se často pojí s osudy jejich obyvatel v dobách předválečných a dnes. To je i případ malebného zámku v Brodku u Prostějova, který po letech opět získává na někdejší nádheře.
Brodek u Prostějova byl původně jen poddanskou vsí, která od počátku své existence patřila pod otaslavické panství. Vrchnost zde měla takzvaný panský dům – tedy hospodářský statek, u nějž podle záznamů dokonce fungoval pivovar. Tato skutečnost platila až do konce 16. století. V roce 1583 prodali Bruntálští z Vrbna brodecké panství Janovi Hrubčickému z Čechtína.
Tento drobný zeman do té doby sídlil na Vysočině, jeho rod se ale pohyboval i ve východních Čechách. Jan si zvolil Brodek za své nové sídlo, a tak záhy po koupi vsi zde staví tvrz a hospodářský statek. Jeho sen o novém domíniu však nepřežil jeho skon, po němž se majitelé panství střídali jeden za druhým, a po roce 1662 bylo dokonce panství rozděleno na několik částí. Osudy tvrze v té době nejsou známé. Pravděpodobně ale nebyla příliš využívána.
V roce 1684 se novou majitelkou Brodku stává Sidonie Kateřina ze Scherfenberku. Skupuje všechny části rozdrobeného panství a buduje opět celistvé dominium. Právě za její vlády nad obcí se v písemných pramenech poprvé objevuje označení zdejšího sídla jako zámku. Dá se ovšem předpokládat, že je tím míněna původní tvrz. Jestli na ní Kateřina nechala udělat nějaké úpravy, není známo. Vlastně celá její podoba nám zůstává skryta za následnými přestavbami.
Skutečný zámek v Brodku u Prostějova nechal vybudovat až jeho nový majitel, císařský dvorní rada baron Pavel Kleinburg v letech 1707 – 1710. Zámek byl postaven patrně na místě původní tvrze, i když ani toto tvrzení nelze zatím bezpečně prokázat. Projektantem stavby byl známý architekt Johan Benrnard Fischer z Erlachu, který je dodnes proslulý mnoha realizacemi barokních staveb například ve Vídni. Barokní podoba zámku však byla později opět značně pozměněna. V roce 1733 totiž získává panství významný císařský diplomat a pozdější ministr zahraničí hrabě Anton Corfitz z Ulfeldu.
Nový pán na Brodku nechal v letech 1750 – 1755 podle návrhu Antonia Beduzziho zámek upravit klasicisticky. Ani on si zámku dlouho neužil a v letech 1766 – 1827 vlastnil brodecké panství známý štýrský rod Schrattenbachů, který měl v Brodku dokonce své hlavní sídlo. V roce 1827 pak získal Brodek sňatkem hrabě Gustav Josef Kálnoky, jehož potomkům pak náležel až do vyvlastnění v roce 1945.
Ve druhé polovině 20. století byl zestátněný zámek, s nímž si nová správa patrně nevěděla rady, využíván jako sklad léčiv. Mobiliář zámku byl z části rozkraden a zčásti převezen na jiné památkové objekty. Kdo si pamatuje jeho stav z osmdesátých let, ví, že byl značně neutěšený. Zámek tak zachránila restituce, kdy se v devadesátých letech stává novým majitelem potomek původních majitelů, Richard Belcredi. Ten se po návratu stal nejen majitelem, ale také obyvatelem zámku, který se začal opět probouzet ke své původní kráse.
Zámek bohužel není volně přístupný. Přesto, pokud se v zámeckém parku konají nějaké společenské akce, mají návštěvníci možnost spatřit půvabnou tříkřídlou budovu s čestným nádvořím, která si rozhodně zaslouží pozornost každého milovníka architektury a historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
