Zámek v Černé Vodě dokládá vzestup rychtářského rodu

Zámek v Černé Vodě - Foto: Miroslav Kobza

Zámek v Černé VoděFoto: Miroslav Kobza

Černá Voda na Jesenicku je poměrně velká obec v údolí mezi Sokolím hřbetem přináležejícím do Rychlebských hor a Žulovskou pahorkatinou. V poslední době se, zejména díky vybudované síti singletrackových stezek, stala cílem mnoha milovníků kol, ale tato obec má co nabídnout i těm, kteří se sem vydají jen tak na výlet.

Obec byla založena někdy před rokem 1284, kdy patřila k nedalekému hradu Kaltenštejnu. Jeho rozvaliny jsou dodnes k vidění na ostrohu vybíhajícím z Rychlebských hor nad vesnici jihovýchodně od jejího centra. 

Jenže, když se vydáte do vesnice nebo jí jen projíždíte, narazíte na stavbu podobnou klášteru, která vypadá přes lehkou zchátralost starobyle. I já jsem se dlouhá léta domníval, že se jedná o nějaký menší konvent, který se zde z minulých dob zachoval. K tomuto dojmu přispívala kaple, která vybíhá z budovy přímo k silnici. 

 

Černá Voda na Jesenicku se chlubí nejen svými cyklostezkami ale také zámkem, který pamatuje strmý vzestup prestiže zdejší rychtářské rodiny Mikuschů.

Vložit na svůj web

Už v první zmínce o Černé Vodě se dozvídáme, že v čele obce stával šoltýs. Připomínám, že právě tak se na Jesenicku říkalo rychtáři. Byl to skutečně nejbohatší sedlák v obci, neboť Černá Voda měla kolem roku 1290 rozlohu jen 8 lánů a šoltysovi z toho patřil 1 lán, krčma a mlýn. Černá Voda v sousedství často obléhaného hradu Kaltenštejna sice v 15. století zpustla, ale po zániku hradu byla opět založena, tentokrát už jako součást panství se sídlem na hradě v nedaleké Žulové. 

Na zámku se zachovaly i hospodářské budovy - Foto: Miroslav Kobza

Na zámku se zachovaly i hospodářské budovyFoto: Miroslav Kobza

A opět stál v čele šoltýs, který si tentokrát polepšil na 8 lánů pozemků v obci. Šoltéství mělo statut lenního statku, takže bylo svobodné, pouze vázané lenním slibem. Znamená to, že jeho držitel se sice zodpovídal biskupovi, nebyl však nevolníkem. Prvním majitelem tohoto statku by jakýsi Martin Göppert, od jeho potomků jej pak získal Christoph Gebhard. 

Příběh zámku v Černé Vodě začíná až v 1617, kdy jej získal Johann Mikusch. Rod Mikuschů byl v té době ve Slezsku známý – vlastnil několik statků a byl součástí úředního aparátu knížectví. Už od poloviny 17. století užíval rytířský titul von Buchberg, (podle kopce Bukový východně od Černé Vody, kde získal pastviny) byť potvrzen mu byl až v roce 1707 aby se o čtrnáct let později stal dokonce rodem hraběcím. 

V Černé Vodě dostal podle listin už v roce 1618 od panství zdarma dřevo a vápno ke stavbě jednopatrové budovy s kaplí. To je právě počátek dnešního zámečku. Byl to vlastně spíše větší statek – tomu koneckonců odpovídají i přilehlé hospodářské budovy. Dojem jakési tvrze umocňovala kamenná zeď, kterou si směl rod své nové sídlo obehnat. 

Před stavbou kostela sloužila věřícím zámecká kaple - Foto: Miroslav Kobza

Před stavbou kostela sloužila věřícím zámecká kapleFoto: Miroslav Kobza

Mikuschové se postarali o rozvoj Černé Vody. Asi se chtěli obci odvděčit za svůj společenský růst. Koneckonců německá větev rodu žije dodnes, zatímco rakouská už bohužel vymřela. Ani Mikuschové však nevydrželi v Černé Vodě navždy. Dnes tady po nich najdeme nejen zámek, ale také náhrobní kameny v jeho kapli, kde jsou pohřbeni někteří z příslušníků rodu. Mimochodem, kaple na zámečku sloužila do výstavby kostelíka v Černé Vodě i zdejším obyvatelům jako farní svatostánek. 

V roce 1798 Ernst Mikusch prodává statek v Černé Vodě hraběti Konrádu Šternberkovi a ten jej v roce 1802 prodává prvnímu nešlechtickému majiteli – ing. Johannu Trischovi. Ten se proslavil tím, že na rozparcelovaných pozemcích dvora založil osadu Nový Kaltenštejn. Pak už se majitelé dvora střídali až do konfiskace po II. světové válce. 

Pozdně renesanční zámek, z něhož se do dnešních dnů zachovala obytná budova, kaple, věž, stáj a ohradní zeď nese stopy barokní přestavby a také pozdějších úprav. Sloužil jako škola a později jako skladiště. Přesto je to zajímavá stavba a stojí za vidění, vlastně stejně jako celá Černá Voda s mnoha památkami a hlubokými lesy, kde se z ničeho nic objevují staré žulové lomy, s krásnými loukami a s místy, kde člověk na dohled od obce může klidně být zcela sám se svými myšlenkami.
 

Autor:  Miroslav Kobza
Pořad: Od Pradědu na Hanou  |  Stanice: Olomouc
Čas vysílání: středa-pátek 09:45; repríza: středa-pátek 14:45  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

Olomoucký kraj
  D1, mezi km 296.5 a 310, ve směru Bohumín – PL, pomalu jedoucí vozidlo údržby, levý jízdní pruh uzavřen, levý jízdní pruh uzavřen, Od 24.10.2017 13:15 Do 24.10.2017 17:00, , sekání trávy a údržba travních ...
  Od 24.10.2017 12:40 do 13:40; D1 - 243.9-244.3km na trase Říkovice - Praha; Pozor! Lidé na vozovce; překážka na vozovce, průjezd se zvýšenou opatrností
  silnice II/449 (ulice Zákantí), Smržice - Čelechovice na Hané, část obce Studenec, okr. Prostějov, uzavřeno, práce na silnici, Od 18.10.2017 00:00 Do 09.12.2017 23:59, úplná uzavírka silnice II/449 v ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace