ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ -BRNO

Český rozhlas - Brno

Český rozhlas - Brno

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno.
V neděli 5.SRPNA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Brna.

Příběh Verda stacio
Osvojení si esperanta je tak snadné, že když jsem dostal jeho mluvnici, slovník a články v tomto jazyku napsané, po necelých dvou hodinách studia jsem byl schopen esperantsky ne-li psát, tedy aspoň volně číst.
To prohlásil (a myslel to docela vážně ) sám Lev Nikolajevič Tolstoj.

Pokud však vím, svoje dílo napsal v ruštině, esperantsky nedal dohromady ani Kreutzerovu sonátu, ani Annu Kareninovou, ba ani Vojnu a mír, to spíš vedle jazyka ruského používal francouzštinu. Zdá se však, že mu nový umělý jazyk učaroval a že v něm viděl latinu moderního věku, tedy jazyk, v němž se všichni budou moci domluvit, a protože to bude pro všechny vlastně řeč naučená, nikoli mateřská, budou umět zhruba všichni stejně, což je pro dorozumění skvělé. (Dnes to lze demonstrovat na esperantu 21. století, jímž se stává angličtina: lépe se domluví dva lidé, pro něž je tento jazyk cizí, než když je jeden z nich rodilý Angličan, natož pak Američan).

"Mluvnici jsem zjednodušil až neuvěřitelně, aby byla snadno pamatovatelná, přitom jsem jazyku neubral na srozumitelnosti, přesnosti a flexibilitě... Celou mluvnici mého jazyka je možno se dobře naučit během jedné hodiny." To prohlásil o jazyku, který vymyslel, sestrojil a smontoval, Polák židovského původu Ludvík Lazar Zamenhof. Stejnou myšlenkou jako on žili už několik staletí mnozí významní duchové evropské kultury. O umělém jazyku uvažoval britský filosof Francis Bacon, jeho francouzský kolega René Descartes, jakož i náš Jan Amos Komenský. Také Isaac Newton, fyzik, a Gottfried Wilhelm Leibnitz, filosof, se tímto nápadem zabývali, ale nikdo z nich to nepřivedl k viditelnému výsledku. O ten se pokusil až v roce 1765 Francouz Faiguet, který svůj vynález nazval la langue nouvelle, tedy nový jazyk, který však byl odvozen z přirozených jazyků. Švýcar Johann Martin Schleyer, farář v německé Kostnici, založil svůj jazyk na angličtině, která spojuje germánské a románské prvky. Slova však přetvořil natolik, že jejich původ je sotva poznatelný. Svoji řeč nazval volapük. To bylo v roce 1880. Za sedm let přišel s esperantem Zamenhof. Pro Ludvíka byla jazykověda celoživotní láskou a myšlenka universálního mezinárodního jazyka se pro něj stala osudovou. V jednom dopise se z ní vyznal: "Myšlenka, jejímuž uskutečnění jsem věnoval celý svůj život, se u mne objevila již v nejútlejším dětství a od té doby mě nikdy neopustila: žil jsem s ní a ani jsem si nemohl představit, že bych ji opustil." Mezinárodní jazyk esperanto (vedle kterého vznikly ještě další pokusy, zdaleka však nedosahující jeho popularity, jako například latino sine flexione, ido, antido, esperantido, occidental - později přejmenovaný na interlingue, novial a interlingua) není zcela uměle vymyšlený. Je odvozený z existujících jazyků, všechna slova nazývaná jako mezinárodní jsou současně slovy esperantskými. Jako jsou můry a mušky přitahovány silným světlem zářícím do tmy, láká k sobě desetiletí a staletí myšlenka nového jazyka, kterým se rázem vyřeší problém dorozumívání. Zejména na začátku a v první polovině dvacátého století a pak ještě po druhé světové válce se zdálo, že by roli mohlo naplňovat esperanto. 

Chceš peníze ? - Uč se angličtinu. Hledáš přátele ? - Uč se esperanto - Foto: Pavel Novák

Chceš peníze ? - Uč se angličtinu. Hledáš přátele ? - Uč se esperantoFoto: Pavel Novák

V propagaci naší literatury, a zvláště hudby esperantem zaujímal náš rozhlas zvlášť čelné místo. Verda stacio, jak zahraniční esperantisté nazývali brněnskou stanici, vykonala velkou propagační práci esperantskými přednáškami o Československu. Z nich nejvýznamnější byl cyklus přednášek předních vědců naší republiky nazvaný Co dal český národ světu. Z vysílaných her měla největší ohlas dramata Karla Čapka a to Bílá nemoc (La Blanka Malsano). Ohlas Prodané nevěsty v esperantských kruzích byl překvapující, došlo přes 300 děkovných a pochvalných přípisů ze všech států Evropy, ba i ze Severní Afriky. Naše esperantské programy se v cizině uznávaly za nejhodnotnější a dávaly se rozhlasovým stanicím v ostatních zemích za vzor.

V českých zemích má esperanto víc než stoletou tradici. První průkopníci hnutí se objevil na konci 19. století, o opravdovém rozvoji se však dá mluvit až od počátku 20. století. Tehdy začaly vznikat první kluby a spolky. První zastřešující organizace byla založena až za první republiky v roce 1920 pod názvem Svaz československých esperantistů. Ve dvacátých letech, kdy esperanto zažívalo ve světě nebývalý rozmach, se i u nás slibně rozvíjelo; počet lidí ovládajících jazyk výrazně stoupal. V roce 1921 se v Praze konal pod patronací státních orgánů Světový kongres. 

Vůbec poprvé zaznělo esperanto v československém éteru už v roce 1923 (tedy v prvním roce našeho rozhlasu). Byl to proslov v esperantu od doktora Augustina Pytlíka. V roce 1927 se ozvalo esperanto z Brna - byl to jazykový kurs (jaký jiný než esperantský). V dubnu 1931 přečetla Marie Strejčková esperantsky přednášku Napoleonská výstava ve Slavkově, o rok později to byla tato paní (jinak profesorka na gymnasiu), která měla zkušební přednášku o 9. sjezdu Sokola v Praze. Ze zahraničí na ni přišly příznivé ohlasy, a to rozhodlo o pravidelných přednáškách jednou týdně. Pravidelné esperantské vysílání Radiojournalu Brno bylo zahájeno 31. května 1932. Od následujícího roku už běžela v éteru každý měsíc kulturní pásma Verda stacio, Zelená stanice. Na jejím založení se podílel zejména syn Marie Strejčkové Jiří V. Šamla. Po svém příchodu do Brna se esperantského vysílání ujal jako režisér a autor František Kožík. Jelikož ředitel brněnské stanice tehdejšího Radiojournalu Antonín Slavík byl sám zapálený esperantista (kromě něj ovládal dalších šest jazyků), byla cestička k Verda stacio v Brně dobře umetená. Brzy se kolem Šamly a Kožíka seskupily další osobnosti: Dalibor Chalupa, Karel Höger, zpěváci a herci Národního divadla v Brně Vladimír Jedenáctík, Jarmila Kurandová, Vladimír Leraus a mnozí další. Ti všichni se učili (a rádi tak činili) texty v esperantu, i když žádný příplatek za účinkování v cizím jazyce nepobírali. Naopak - museli se účastnit esperantských kursů, které Radiojournal pořádal. Nejhorlivějším esperantistou byl zřejmě Karel Höger. Sám o tomto jazyku napsal: "Jako herec dobře vím, že je možno esperantsky vyjádřit všechny emoce, všechny citové polohy, počínaje četbou konče hrou, dramaty nebo konverzačkami. A esperantské písně, songy a miniopery by jistě šly kolem světa. A našlo by se i hodně herců, našich následovníků. 

VERDA STACIO - záběr z vys. Nedbalovy Polské krve v esperantu - Foto:  encyklopedie.brna.cz

VERDA STACIO - záběr z vys. Nedbalovy Polské krve v esperantuFoto:  encyklopedie.brna.cz

Když jsem byl před lety v Bulharsku, viděl jsem, že pokladník na pláži má na klopě kabátu zelenou esperantskou hvězdičku. Oslovil jsem ho esperantsky. Měl takovou radost, že mne pak pouštěl na pláž zadarmo."
Témata pořadů byla různá: historie a zeměpis Československa, československá literatura, divadlo, film, výtvarné umění a hudba, československý průmysl a obchod, automobilové závody Masarykův okruh, československý školský systém, Bedřich Smetana, slovenské pohádky a písně, TGM, zimní sportoviště, rómská škola, A. Dvořák, J. A. Komenský apod. Se značným úspěchem se setkaly umělecké pořady, jako bylo čtení z Babičky, Prodaná nevěsta, Na růžích ustláno, Třicet let na Zlatém severu, R.U.R, Mahenova Lunatika, Langerův Grandhotel Nevada a v předvečer války i Čapkova Bílá nemoc. Za druhé světové války bylo esperanto zakázáno, tím pádem skončila i Zelená stanice.

 

Rozhlasové slovo, zvuk a hudba není dnes o nic méně prchavější než v oněch čackých dobách, kdy se rozhlasovém vysílání říkalo radiofonie. Jenomže to současné slovo, zvuk, hudbu můžeme spolehlivě zachytit, uchovat, konzervovat a kdykoli se k nim vrátit. Dokonce si mnohé můžeme podslechnout tehdy, kdy se to hodí nám. V časech, kdy zeleně kvetla Verda stacio (brněnská Zelená stanice, vysílající v esperantu), to však nešlo. Pořady šly ven pouze živě, a tak výsledky mého pátrání ve zvukovém archivu byly hubené, nic se nezachovalo. Tedy skoro nic - až na esperantskou hymnu s brněnskými Bakulovými zpěváčky. Za německé okupace, kdy myšlenka o dorozumění mezi národy nebyla právě žádoucí (a kromě toho tvůrce esperanta Ludwig Zamenhof byl Žid), tak přeškrtala gramodesku jakási nepřející ruka. Naštěstí jen křídou. Po druhé světové válce se Zelená stanice přestěhovala do Prahy, odkud byly odvysílány opery Prodaná nevěsta, Rusalka, V studni a komedie Epizoda začíná Olgy Horákové-Kožíkové. Zachovala se i nahrávka Rusalky (v esperantu Najado), kde Rusalku zpívá Marie Tauberová, která ji na jevišti nikdy nezpívala. 

Autor:  Dana Lachmanová, Josef Veselý

Nové články v rubrice

  • 12. března  2014 v 20:00     Video  rubrika: Kultura

    Mistake - poprockové překvapení z Moravy

    Tři sympatičtí kluci ze Zlína, Marek Švanda, Petr Huser a David Šenkeřík hrají chytlavou muziku, které nechybí hitový potenciál. Za povšimnutí stála už jejich první anglicky zpívaná deska, jenže pak se Mistake najednou...

     
  • Den Pavla Nováka - přijďte na koncert k jeho poctě

    Legendárního přerovského zpěváka Pavla Nováka, který by se v březnu dožil sedmdesátin, si ve vysílání připomínáme celý 10. týden letošního roku a vše vyvrcholí 8. března Dnem Pavla Nováka!

     
  • 12. února  2014 v 20:00     Video  rubrika: Kultura

    Skupině AG Flek to stále hraje skvěle

    Legenda folku. I tak můžeme nazvat skupinu AG Flek, která se na domácí folkové scéně pohybuje více než pětatřicet let.

     
Olomoucký kraj
  ulice Gustawa Morcinka, mezi křižovatkami ulic Zakladatelská a tř. Osvobození, Karviná, okr. Karviná, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 17.09.2014 06:00 Do 19.12.2014 18:00, úplná uzavírka ulice Gustava ...
  Od 17.9.2014 09:15 do 11:40; v ulici Těšínská v obci Havířov okres Karviná; nehoda; 2 havarovaná vozidla; dopravu řídí policie; 2 x OA bez zranění.
  Od 17.9.2014 10:25 do 12:30; na silnici 11 u obce Mosty u Jablunkova okres Frýdek-Místek; I/11 km 345, Mosty u Jablunkova.; nehoda; zvěř na vozovce; havarované vozidlo; OA x srna, bez zranění osob.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas