ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - OLOMOUC

Hřbitov je mimořádný především způsobem pohřbívání: Během I. světové války byli zemřelí vojáci pohřbíváni po dvou do jednoho hrobu, a to bez ohledu na národnost, vojenskou hodnost a státní příslušnost, tedy bez ohledu na to, na které straně ve válce museli bojovat a padli. Byl však ctěn rozdíl náboženského vyznání a proto jsou na témž hřbitově, ale odděleně, pohřbeni vojáci vyznávající islám, v jiné lokalitě Hebrejci a odděleně zase příslušníci pravoslavné církve. Největší část hřbitova byla vymezena pro křesťany římskokatolického a evangelického vyznání. Nikde jinde u nás není hřbitov, kde by došlo k podobnému způsobu pochovávání padlých a zemřelých vojáků! Jenom zde na jednom hřbitově leží vedle sebe mrtví všech náboženských vyznání při dodržení zvláštností každé víry, jinak bez ohledu na hodnost, národnost, barvu pleti nebo politický postoj zemřelého vojáka - neb po smrti jsou si všichni rovni. Nemohl by právě tento vojenský hřbitov připomenout naší současné společnosti tolik potřebnou toleranci, snášenlivost mezi vyznavači Mohameda a Krista?" (Šváb, Josef, Plk. Dr.: Vojenský hřbitov v Černovíře - památkově chráněný objekt?. www.militaria.cz 2002.)

Oč je samotný hřbitov zajímavější, o to smutnější je jeho osud. Projdeme-li se dnes mezi vzrostlými stromy původní aleje, narazíme tu a tam na sokl po ulámaných a uřezaných litinových křížích. Najdeme i několik náhrobků muslimských, které byly vyrobeny z umělého kamene, kovové destičky se jmény padlých však chybí. Našim očím neuniknou dva vznosné pavilony, křesťanský a muslimský, pamatující slavnější éru černovírského vojenského hřbitova. Jako by neexistovaly mezinárodní úmluvy zavazující jednotlivé státy, na jejichž území vojáci padli, pečovat o jejich hroby. A tady jsou jich téměř čtyři tisíce.

Nic ale není ztraceno. Dokonce už existuje architektonický návrh Ing. arch. Ivety Trtílkové na obnovu tohoto pamatkově chráněného pietního místa. Existuje i vůle příslušných institucí do obnovy hřbitova investovat nemalé finanční prostředky. Vůle tedy nechybí, finance však ano. Snad se to jednou povede a padlí vojáci najdou věčný klid na místě o něco důstojnějším než dnes.

Celý příběh vojenského hřbitova v Olomouci-Černovíře uslyšíte na všech regionálních stanicích Českého rozhlasu v neděli 2. března v dalším dílu cyklu Česko - země neznámá. Zjistíte, co se ze hřbitova dochovalo do dnešních dnů, jaké byly osudy některých padlých i to, jak by měl celý areál vypadat v budoucnosti. Pořad připravil Jaromír Pavlík z Českého rozhlasu Olomouc.