ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 24.SRPNA 2008 se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Ústí nad Labem . Příběh města, kde je chmel doma
Když byl vloni v květnu Žatecký chmel zapsán do evropského seznamu chráněných označení původu a zeměpisných označení, skončila tím pro pěstitele chmele pětiletá anabáze. Během ní přesvědčovali úředníky v Bruselu o tom, co se mezi pivovarníky ví už dlouhá staletí: že chmel z okolí Žatce je jedním z nejlepších na světě. "Dodat pivu hořkost je snadné, dát mu však chuť a vůni, příjemnou hořkost a lahodný dojem po napití, to může jen jakostní chmel," napsal kdysi legendární šlechtitel žateckého chmele Karel Osvald. Jeho slova platí dodnes.
Žatec počítá své psané dějiny od roku 1004. Tehdy poprvé se jméno města objevilo v kronice Thietmara Merseburského. První písemná zmínka o chmelnici na území města pochází z roku 1348. Přestože chmel se v té době pěstoval téměř v celých Čechách, dochází už tehdy k jeho soustřeďování do oblastí, kde se mu dařilo výrazně lépe. Počátkem 16. století už bylo chmelnic v okolí Žatce tolik, že žatečtí měšťané, kterým patřily, začali chmel dodávat i do oblastí, kde se nepěstoval. Snad tohle byl začátek pozdějšího celosvětového věhlasu žateckého chmele. A také snah o jeho napodobení či pokusy vydávat chmel z jiných oblastí za chmel žatecký. Možná i proto bylo roku 1539 zavedeno v Žatci zvláštního pečetidlo, zaručující originalitu žateckého chmele.
Žatec počítá své psané dějiny od roku 1004. Tehdy poprvé se jméno města objevilo v kronice Thietmara Merseburského. První písemná zmínka o chmelnici na území města pochází z roku 1348. Přestože chmel se v té době pěstoval téměř v celých Čechách, dochází už tehdy k jeho soustřeďování do oblastí, kde se mu dařilo výrazně lépe. Počátkem 16. století už bylo chmelnic v okolí Žatce tolik, že žatečtí měšťané, kterým patřily, začali chmel dodávat i do oblastí, kde se nepěstoval. Snad tohle byl začátek pozdějšího celosvětového věhlasu žateckého chmele. A také snah o jeho napodobení či pokusy vydávat chmel z jiných oblastí za chmel žatecký. Možná i proto bylo roku 1539 zavedeno v Žatci zvláštního pečetidlo, zaručující originalitu žateckého chmele.
"Žatecké chmelařství má několik období, o kterých lze mluvit jako o zlatých časech. Poprvé to bylo na přelomu 16. a 17. století, podruhé na přelomu 19. a 20. století a zatím naposledy ve druhé polovině 20. století," říká Zdeněk Tempír, který se řadu let věnuje historii českého zemědělství. A skutečně: roku 1833 je v Žatci založen chmelařský spolek na ochranu kvality chmele, v roce 1860 vzniká žatecký chmelný trh, jakási evropská burza pro obchod chmelem, a roku 1884 je založena Známkovna chmele města Žatce, která ověřuje a potvrzuje původ chmele. Zdeněk Tempír, který se historií žateckého chmelařství zabývá dlouhá léta, je také autorem expozice Chmelařského muzea v Žatci, které je vůbec největší výstavní plochou svého druhu na světě.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
