Cítím se chráněn, ale… Rozhovor se zpravodajem Jiřím Hoškem těsně před teroristickým útokem v Londýně

Nikdo z nás nemohl tušit, co se stane u britského Parlamentu jen pár hodin po návštěvě londýnského zpravodaje Jiřího Hoška ve studiu. Část našeho povídání se přitom vztahovala k obvyklému pocitu solidnosti, ochrany a bezpečí v Londýně, kde několik let žije a kde se několik let „nic nestalo“. Až odpoledne toho dne.

Na práci policie i tajných služeb na Britských ostrovech měl rozhlasák Jiří Hošek vždy jasný názor. Tím spíš na vztah občan – policista.

„Tu vstřícnost, tu lidskost, tu jste v londýnských ulicích cítili: jdete, jíte sendvič, a typický londýnský strážník bobík se s vámi dá úplně přirozeně do hovoru. Stejně tak s našimi dětmi, když jdou ze školy. A provedete-li něco, nedemonstrují na vás moc, ale konstruktivně vysvětlují,“ popisuje vesměs příjemnou zkušenost Jiří.

Nakonec i zásah těsně po otřesném a neočekávatelném útoku, který se pravda v Londýně odehrál několik hodin po našem rozhovoru, prokázal flexibilnost, odevzdanost a dobrou práci bezpečnostních složek, stmelení národa i představitelů Spojeného království.

Návrat domů

V době studií politologie, přesně před dvaceti lety, přihlásili Jiřího spolužáci na konkurz na místo sportovního redaktora do pražského rozhlasu.

Jiří Hošek

Určitý čas jsme ho pak ale slýchali coby stálého zpravodaje z Německa. No a ještě nějakou dobu teď setrvá na postu „našeho muže“ ve Velké Británii. Pak už se ovšem vrací domů. Do Prahy. Na Vinohrady. Ve funkci experta na dění v zahraničí.

Ještě jeden Velký návrat ale absolvoval: „Rodina z otcovy strany pochází tady z Hané, ze Slatinic-Lip. Rád jsem teď proto při svém současném pobytu na rozhlasovém festivalu v Olomouci zavzpomínal i na své někdejší dětské prázdninové pobyty v okolí,“ vyznává se pohodový sympaťák a rozhlasový profík Jiří Hošek.

autor: Bořek Volný
Spustit audio