Den české státnosti je svátkem, který potřebuje oprášit, říká pedagog Jiří Blažek
Už ani dospělí totiž nemají znalosti z historie. Den české státnosti vnímají spíše jako volno na chalupu a možnost prodlouženého víkendu. Proč tomu tak je? Důvody můžeme hledat v mnoha rovinách. V první řadě je to nastavení našeho školství, které nás po generace vede více k biflování obrovského množství učiva, které pak většinou zapomeneme, než k hledání souvislostí.
Podle učitele Jiřího Blažka dnešním studentům chybí emocionalita. Panuje mezi nimi počáteční nastavení, že škola je přece „těžká nuda“! Chybí jim zájem a zanícení pro věc. Otázkou ovšem je, zda naši učitelé dokážou ve svých studentech ono nadšení probudit. A zda je to vůbec při dnešním nastavení školství, kdy na nic není čas, možné.
Dalším z důvodů je snad i to, že v evropském kontextu jsme se jako národ stali bezvěrci. A konečně za to může i „ta naše povaha česká“. Podle Jiřího Blažka jsme individualisté, kteří nedovedou hrát společně na bránu. Jako národ se buď silně podceňujeme a trpíme sebemrskačstvím, nebo se ocitáme v opačném extrému, kdy se snažíme stát proti všemu a všem. Ani jedno ale není správně.
Svatý Václav politikem ve 20. století
Postava knížete Václava je dle historických pramenů i názoru pedagoga Jiřího Blažka zidealizovaná. Přesto se ke svatému Václavovi upínáme ve všech důležitých momentech našich dějin. Vzpomeňme například rok 1948, 1968 a tanky na Václavském náměstí, připomeňme Palachův týden a v neposlední řadě události listopadu 1989. Kníže Václav se v přeneseném slova smyslu vlastně stal politikem ve 20. století.
Neměli bychom ale zapomínat, že ve své době to byl právě kníže Václav, který přivedl český národ do Evropy! Jak to? A proč vlastně slavíme 28. září jako Den české státnosti? Poslechněte si celý rozhovor se středoškolským pedagogem, učitelem dějepisu a milovníkem historie Jiřím Blažkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
