Flamenco je nejkrásnější, ale nejtěžší tanec na světě

11. červenec 2017

Doby, kdy se věnovala latinsko-americkým a standartním tancům, jsou tytam. Už dvanáct let se Petra Pšenicová věnuje flamencu. Tanci, do kterého se mísí kultura cikánská, španělská, židovská a arabská. Poměr těchto vlivů je v každé písni, každém tanci či projevu flamenca jiný a těžko změřitelný.

Může být flamenco puro, což znamená čisté, ryzí, původní cikánské flamenco. Setkat se ale můžete také s vlivy moderního tance, folklóru nebo s žánrovými fúzemi s jazzem, rockem a dalšími.

Petra Pšenicová se v Olomouci v roce 2004 setkala s tanečnicí Elenou Moreno, která ji zasvětila do flamenka. „Okamžitě jsem věděla, že je to tanec, který mi sedí. Musíte při něm ovládat celé tělo, je třeba zvládnout náročnou a pro nás netypickou rytmiku, v tanci techniku podupů. Flamenko se ale dá tančit dobře na všech úrovních, “ říká flamenco tanečnice.

Každoročně jezdí studovat přímo do Španělska, do Sevilly, do Granady nebo do Madridu. Absolvovala mnoho kurzů pod vedením španělských tanečních mistrů. Také stála u zrodu flamencové skupiny Aires del Sur, se kterou se zúčastnila mnoha mezinárodních festivalů. Je rovněž členkou organizačního týmu Mezinárodního festivalu flamenca a španělské kultury Colores Flamencos.

Petra Pšenicová

Petře Pšenicové se také splnil velký sen. Začala tancovat v bratislavském Národním divadle v baletním představení Carmen á la Gipsy Devils. „V životě by mě nenapadlo, že se mi něco takového stane, že mi jeden den zavolají a druhý den už tančím. Jsem za tu šanci velmi vděčná, je to úžasná zkušenost,“ říká.

Petra Pšenicová má také bohaté zkušenosti s lektorskou činností. Nyní se aktivně věnuje lektorování kurzů flamenca v Olomouci a vede kurzy pohybové průpravy pro děti od 3 do 6 let.

autor: cho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.