Hudbu chci dostat do jeskyní a děti do přírody
Čekali byste za těmito slovy křehkou ženu? Opak je pravdou. Jsou krédem vysokého statného muže se silným hlubokým hlasem, který se v noci v lese bát rozhodně nemusí.
Zdeněk Vilímek je speciální pedagog, který pracuje hlavně s autisty, hudebník, lektor, výrobce etnických hudebních nástrojů. Je zakladatelem projektu Cave Beat - hudba do jeskyní a Kořeny života, které do jeskyní a přírody lákají především děti ze školních tříd.
Žena si o mně myslí, že jsem blázen
Tabulkový plat sociálních pracovníků opravdu není vysoký. I přesto se Zdeněk Vilímek rozhodl začít vytvářet z vlastních zdrojů projekty pro děti, které budou v budoucnu fungovat, aniž by musel využívat peníze z městských, krajských, státních evropských či jiných dotací.
S přáteli před lety založil občanské sdružení, aby byli takovým malým světlem ve tmě a mohli dělat něco, co má smysl a nereptat jen na systém. Začali vytvářet pro děti zážitkové programy Kořeny života pro školy, kde zvou děti do jeskyní a do přírody a děti se tam učí všemi smysly, ne jen biflováním ve škole. Školám totiž Zdeněk říká „králíkárny“!
Jak takový vyučovací program v přírodě vypadá?
Děti přijedou na domluvené místo, jsou pro ně připraveny tři stanoviště v jeskyni, tři stanoviště venku a děti si je všechna procházejí a přenáší se do dávných časů naší země, nahlíží do života zvířat i rostlin a také se učí lidským hodnotám a například spolupráci v týmu.
Kamarád a kolega Zdeňka Vilímka, Jirka Šafář, který je zoolog, odborník na jeskyně a život v nich, vzpomněl na jednu příhodu se skupinou dětí, které nazval „manažerský potěr“. Do jeskyní přijely z Ostravy ze soukromé školy děti mezinárodních manažerů, kteří u nás působí a jejich děti zde studují.
Bylo zajímavé, že v tomto kolektivu bylo velmi problematické děti přivést k tomu, aby začaly spolupracovat, třeba si podat ruce a pomoci si tak aby mohly stát na dlouhém kmeni padlého stromu. Děti tomu nerozuměly, každé dítě si jelo tak zvaně na své triko, velmi individualisticky.
Dalším projektem jsou jednodenní didgeriddoo festivaly v jeskyních, které podporují ranou péči a kojenecké ústavy; konkrétně tady v Olomouci tento projekt podporuje osm dětí.
A jak se Zdeněk dostal ke hře na didgeridoo?
Vzpomíná na výpravu z brněnského Anthroposu, která v roce 1968 přivezla z Austrálie nahrávky původních aboridginských skladeb a ty je uchvátily. Začali pátrat po nástroji, který vydává tak zajímavé tóny, skamarádili se s didgeridoo a později začal Zdeněk etnické nástroje také vyrábět. Jedním z nich je také něco, co vypadá jako placatý papiňák, vydává to neuvěřitelně harmonické a uklidňující zvuky a jmenuje se to sandran, neboli sluneční buben.
Jak zní hra na sluneční buben? A jak se i vy můžete zúčastnit projektu Cave Beat a slyšet hudbu a netradiční nástroje v našich jeskyních? Poslechněte si Větrník Českého rozhlasu Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.