Jáma je filmem o síle jedince bojovat za to, čemu věří
Třicetiletý dokumentarista Jiří Stejskal natočil snímek Jáma během pěti let. Film potom promítl protagonistům na Ukrajině a k vidění byl u nás i v dalších zemích: „Ohlasy byly velice příjemné. Film ukazuje také předrevoluční dobu na Ukrajině. Je z něj cítit frustrace společnosti, neexistence zákonů. Němci třeba nedokázali pochopit, že věci mohly dojít tak daleko…“
Jiří Stejskal se na olomouckém gymnáziu věnoval amatérskému divadlu. Po maturitě odešel do Zlína, kde studoval na Univerzitě Tomáše Bati zprvu fotografii a později i film. Na škole si pochvaluje, že mu umožnila vyzkoušet si prakticky práci filmového tvůrce a přitom být ještě studentem. Také si cení spolupráci a vzájemnou inspiraci oborů zastřešených Fakultou multimediálních komunikací.
Zážitky a zkušenosti nacházel i na cestách nejen po Evropě. Kromě Austrálie a Jižní Ameriky navštívil všechny kontinenty. Třeba ve Švédsku na běžkách se musel vyrovnávat s třicetistupňovými mrazy během putování opuštěnou bílou krajinou. Z cest si přivezl nejen vzpomínky, ale také fotografie, z nichž některé byly vystaveny. Ve studiu filmové režie pokračoval na univerzitě v Talinu.
Nejen, že tak poznal Estonsko a Pobaltské republiky, ale ve škole spolupracoval s řadou spolužáků různých národností.
S kolegyní se pak vydal na Ukrajinu do Kyjeva. Na podivný úkaz zvaný Jáma – na zvláštní statek uprostřed monumentálního betonového sídliště, přišel náhodou. Bydlel tehdy v jednom z věžáků, z nichž je do této lokality – ostrova z vesnického světa vidět. V ulicích a na prostranstvích mezi auty a chodci spatřil kozy, které se toulaly po okolí a prozkoumávaly kontejnery s odpadem.
Jiří Stejskal se narodil 24. srpna 1985 v Havířově. Od pěti let žil v Olomouci, kde navštěvoval základní školu, následně hejčínské gymnázium a působil také v amatérském divadle. Poté absolvoval studium audiovize, střihu a zvuku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a filmovou režii na univerzitě v Talinu. Jako střihač se podílel na filmu Doda Gombára Smíchov pláče, Brooklyn spí a spolupracoval a na dokumentech České televize.
Vydal se tedy přímo za obyvateli podivné usedlosti a setkal se s Natašou, ženou, která s nezdolným optimismem bojuje o záchranu svého životního prostoru. A poznal také řadu svérázných lidí, kteří spolu s ní bydlí a tvoří komunitu na malém území obklopeném bloky staveb, jejichž obyvatelé se tu ztrácejí v anonymitě.
Natašu obklopuje jednak rodina, čtyři děti, bývalý a současný muž, a také několik dalších platících i neplatících nájemníků, mezi nimi Kazatel Víťa, pranýřující činnost oficiální pravoslavné církve a také právník, který hájí nárok Nataši na její statek u soudů.
Dokument Jiřího Stejskala vypráví příběhy nevšedních lidí a je také specifickou výpovědí o fungování soudobé kyjevské společnosti, o proměnách hlavního města Ukrajiny. Více se dozvíte přímo z rozhovoru s Jiřím Stejskalem, jehož film Jáma je aktuálně uváděn na festivalu Jeden svět a plánuje se také jeho další projekce v Olomouci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
