Každý má nějaký hlas, říká majitelka jednoho moc krásného hlasu Dana Černá

Napíšete Daně e-mail, čekáte, pak raději věc jistíte i oslovením produkce divadla… až se vám po nějakém čase ozve v telefonu hlas – dárek: volá vám (a omlouvá se) sama herečka. Sametovým hlasem.

„Pardon, paní Dano, a není to náhodou za poplatek, když vezmu hovor s vámi na druhém konci?“ zažertujete, pokud jste vyznavač obzvlášť libozvučných hlasů. „Ale jděte, jste jako moje dcery – ty, když hlásím do telefonu nezbytné společenské obraty, zvedají oči v sloup a komentují to: „Prosim tě, mami, nepracuj porád!“ usmívá se Dana Černá.

Je vůbec zvláštní, když si člověk představí, že i hereččina rodina asi občas sleduje výsledky její práce – komentáře k reklamám nebo dabing v televizi a v kině. „Když byla jedna z dcer menší, hrála si před televizí a můj hlas, hodně emotivně zabarvený, mluvil tehdy i z reklamy na plenky. Naše malá s ním na chvíli dokonce komunikovala. Poznala mě, no,“ vzpomíná maminka Dana.

Je všude, ale nenaštve

Dabingových rolí se v kariéře Dany Černé nashromáždilo bezpočet. Možná si ji vybavíte z jejích začátků jako český hlas jedné z hrdinek tehdy velmi sledovaného seriálu Melrose Place. S herečkou Daphne Zuniga tam tenkrát doslova srostla.

A možná Danu slýcháte spíš v rozhlase – ve hrách, četbách, ale i anoncích a oznámeních. Ale co je na tom všem nejzajímavější? Pravděpodobně se vám hned tak nestane, že byste měli hlasu Dany Černé „plné uši“.