Mařenka Turková – dobrá dôša hanácká
Zaplaťpámbu za takovy mily a hodny ledi, řikajó si jistě všeci, keři znaji zlató osobo, pani dochtorko Mařenko Turkovó. Veočoje medike, léči pacientke, a eště doma opatroje kroje, ruzny památke a hafol pisemnosti o ževotě na Hané.
Chcete-le recept na vánočni perničke, profesionálně stabilizovanó pernikovó chalópko če věrnó „pečenó kopio“ mistnich staveb, a navic recept na anyzovy „hanácky třiske“, pak hledéte pani Mařenko na nekeré hanácké folklórni če cirkevni akce.
Eše beste potřebovale recepis léčevé a k temo velece trpělevy a pečlevy odborny vešetřeni včetně pohodovyho popovidáni (v češtěně, nebo v hanáčtěně), pak vás teda, mily dáme, mužem jedině nasměrovat za sténó Mařenkó Turkovó, pani dochtorkó z olomócké klinike gynekologie.
Mladi to jistě převezmó
Negdo se jistě muže strachovat, jak to bode s odkazem předku a sóčasniku dál. Né tak ale o Turku v Nákle: hanácke toď mlovijó rodiče Mařenka a Karel, ale uplně přerozeně take jejich děti Marunka a Kája.
Obá dvá navic muzicirojó, mladá Marunka sepsala zásložnó knižko o rodákovi Jano Opletalovi vedli ze Lhote (1915 – 1939). A eště neco: pani Mařenka léči ledi, mladé pan Opletal štodoval medicino v Praze, no a sténymo oboro se bode věnovat aji mladá Marunka.
Kroje v šatniko, ale aji na papiře!
„Kroju máme cobe rodinnyho dědictvi doma moc a moc. A naštěsti jak dámskéch a pánskéch, tak e děckéc. Naši děti jich odmalečka hrdě nosele a všeci te naše kroje opatrojem, jak jenom mužem“, prohlašoje pravá Hanačka pani Mařenka.
Zároveň krojum věnovala e dalši knižko z dilne rodine Turkove – sama zestavila národopisnó kolekco s názvem Hanácký kroj v Nákle.
Tož, jak gdebe odkuďse z hanáckéch poli belo slešet věčny módro:
Dobře, že só na Hané
pořáď hodni ledi.
Gdo je třeba zklamané,
ať jich najit hledi.
Gdo zažeje pravó Hanó,
drži se mo v hlavě.
V ževotě nezende stranó,
žal překoná hravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka