Myslet na druhé, pomáhat, ale nezapomínat přitom na sebe – tím se řídí Adéla Adámková

Adéla Adámková dnes pracuje jako vedoucí střediska Khamoro pro etnické menšiny. Začínala ovšem jako dobrovolnice v čase povodní, a vyzkoušela si tedy cestu od zapáleného obětavce přes studium sociální práce až po roli pomáhajícího profesionála.

Obětavost, ale i profesionalita

Téma „povahového nastavení“ ideálního pracovníka, respektive pomocníka ve sféře sociální práce je věčným tématem: „Odevzdanost, obětavost a přirozeně vstřícná, nápomocná povaha je jistě dobrý předpoklad. Je tu ale potřebná i uvědomělá profesionalita pomocníka,“ myslí si Adéla na základě své praxe.

Pochopitelně. Obětavé, z podstaty hodné dobrovolníky i profesionály klienti uvítají. Pomocník ale nesmí přestávat myslet taky na sebe samotného, na patřičný profesionální nadhled, na důležitou duševní hygienu, ani na účinné odreagování. Nesmí se zkrátka obětovat až příliš. Nesmí taky vyhořet. Nepomohl by pak klientům, ale ani sobě.

Savore amen lošanas pe tumende aneb na Kopečku bývá živo

Zářijové Romské pouti na Svatém Kopečku u Olomouce bývají netradiční. Mše svatá, celebrovaná i letos Otcem Vojtěchem Vágaiem, nebývá úplně typická absolutním tichem nebo snad ponurostí.

Romská pouť - mše svatá - Otec Vojtěch Vágai|foto: Zdeněk Balzer

„Je vždycky nutné myslet na konkrétní návštěvníky, v našem případě mnohdy temperamentní děti a mládež. Proto už tady leckdy saháme k prvkům určitého workshopu, tvůrčího aktivního zapojování účastníků do procesu,“ shoduje se romský kněz Vojtěch Vágai s organizátorkou pouti Adélou Adámkovou.

Po bohoslužbě pak navíc v prostorách ambitu svatokopecké baziliky následuje barvitý kulturně‑duchovní program, na který jsou zváni i všichni sympatizanti romského folkloru, pestré kultury a temperamentu.