Nejíst žlutý sníh, takovou radu dostal Zdeněk Svozil od horolezců před první cestou do Nepálu

Sníh je v himalájských horách nádherný. Bílá barva kontrastuje s tmavě modrou oblohou, která má vzhledem k nadmořské výšce hutnější barvu. „Nepál jsem si nevybral, on si vybral mě. Už jsem se tam vrátil dvakrát a určitě pojedu i potřetí,“ říká Olomoučan Zdeněk Svozil.

První výprava ho zavedla do vysokých hor, parta horolezců, mezi kterými byl i jeho kamarád Martin Minařík, chtěla dobýt Annapurnu. To se sice nepovedlo, nicméně setkání s téměř nedotčenou přírodou a vstřícnými, bezprostředními, skromnými a upřímnými lidmi Zdeňka Svozila ovlivnilo. „Představte si, že stojíte v údolí a nad vámi ční čtyři kilometry vysoká hora.“

Užil si i hlavní nepálské město Káthmándú, plné lidí, zvířat, nejrůznějších dopravních prostředků, odpadků, chrámů, vůní, smradů, zvuků… Prošel si řadu vesnic, které se od sebe liší místo do místa. Zasáhlo ho velmi velké zemětřesení, které Nepál postihlo letos na jaře. „Hned jsem volal přátelům, které tam máme, jestli jsou v pořádku. Byli naživu, to bylo nejdůležitější,“ vzpomíná Zdeněk Svozil. Na pomoc Nepálu zřídil konto i Český rozhlas, přispívat můžete stále, stačí si najít stránku „Pomáhejte s námi Nepálu“.

Nepál

Národní květinou Nepálu je rododendron, vidíte ho tam všude v rozmanitých barvách. Typickým jídlem pak „dhal bhat“, což jsou luštěniny s rýží. „V těch horách to jedí ke snídani, obědu i večeři. A rukama pochopitelně,“ vypráví Zdeněk Svozil a s úsměvem dodává: „levá ruka je na hygienu, pravá na jídlo.“

Nepál
autor: voj
Spustit audio