Nevzdám se sportu jenom proto, že mi dobře neslouží nohy, říká Matěj Kužílek
Dětská mozková obrna, to je jeho diagnóza. Má za sebou tisíce hodin rehabilitací. Velkou oporou mu byli rodiče. „Strašně mi pomáhali, nikdy nic nezakrývali, neulehčovali. Bez nich bych nebyl tam, kde jsem,“ říká Matěj Kužílek. Podle něj jsou limity takové, jaké si člověk udělá.
Na spoustu míst se na invalidním vozíku nedostal. Chtěl proto stoupnout na nohy a chodit o berlích. Být soběstačný.
„Své první berle jsem dostal v pěti letech, byly dřevěné, takové ty vysoké. Bylo léto, horko, strašně klouzaly a zařezávaly se mi do podpaždí. Hodně jsem padal. Táta mi ale poradil dobrou věc, že když se padá, tak je dobré dát ruce před sebe,“ vzpomíná.
Svůj život si nedokáže představit bez pohybu a sportu
Hrával florbal a bral ho dost vážně. Začínal mezi zdravými, pak ale objevil alternativu šitou na míru lidem s handicapem. Používá se speciální sportovní vozík, zadní kola jsou více zkosená našikmo, takže se lépe zatáčí.
„I tak upravený florbal je tvrdý kontaktní sport, jsou tam emoce, jsou tam fauly, ale to tam patří,“ dodává.
Hodně a rád jezdí na handbiku. Dokonce na něm s přáteli projel kus Evropy – z Brém až na Gibraltar. Devatenáctidenní expedice prověřila lidi i stroje.
„Spojili jsme příjemné s užitečným. Hýbali jsme se a zároveň jsme viděli kus světa,“ vzpomíná. Zažili soustu úžasných věcí. Třeba, když se jednomu z handbikerů uvolnilo při jízdě z kopce kolo a řítilo se dolů. Vylovili ho, připevnili a jelo se dál.
Projekt Rysy
„Přišel za mnou Zdeněk Pácha, horský nosič, že by chtěl umožnit lidem s handicapem podívat se na pořádný kopec. Ukázal mi speciálně upravenou vypolstrovanou krosnu. Nejdříve jsme to zkusili na Lysou Horu,“ říká.
Tam se šlo po asfaltu, takže to bylo poměrně snadné. Nosiči měli na zádech nakonec čtyři lidi. Matěj byl nejtěžší, vážil padesát kilo. Na tatranskou horu Rysy to už byl drsný terén.
Šerpové museli při sestupu i couvat, což bylo dost adrenalinové. „Zážitek to byl ale parádní,“ uzavírá Matěj Kužílek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
