Rozhlasové adrenalinové chvilky

1. červenec 2016

Hned v úvodu musím konstatovat, že jich není málo. Nefunguje nahrávací zařízení, vybijí se baterky v tom nejméně vhodném okamžiku, záznam, který jste pořídili a zkontrolovali, někam zmizí a nikdo neví kam, případně má host, kterého čekáte, zpoždění. Z mnohaleté zkušeností vím, že je dobré se nehroutit, ale řešit to s chladnou hlavou.

Je pátek okolo půl jedenácté a já čekám na svého hosta, abychom si spolu užili celou hodinu vysílání. Jsem klidná, protože jde o nanejvýš zodpovědného člověka, takže se lehce ošívat a potit začnu až ve tři čtvrtě. Píšu první sms. Jsem si jistá, že odpověď přijde.

O tři minuty později začínám telefonovat. Neúspěšně. Potím se víc, začnu se rozhlížet v rozhlase a nejbližším okolí, jak celou situaci zachránit. Oceňuji, že stejný klid (i stejně zpocená záda) má v tu chvíli i editorka stanice. Podporujeme se navzájem a s příchodem šéfredaktora se začínáme trumfovat v nápadech, kdo by mohl stále nedostupného hosta (je 10:55) nahradit.

V tu chvíli okolo nás prošel šéf opery a operety Moravského divadla Miloslav Oswald, který s redaktorkou zpravodajství natáčel pozvánku na blížící se premiéru. Všichni tři najednou dostaneme báječný nápad. Předběhneme ho, obklopíme a zapůsobíme na něj tak neodolatelně, že se rozhodne posunout zkoušku souboru, která ho čeká, a nenechat nás na holičkách.

Mířím s ním do studia, kde se bavíme o výše zmíněné premiéře, blížících se divadelních prázdninách, hostování a plánech do další sezóny. Jde nám to krásně. Mezitím zbytek našeho týmu dále telefonuje a píše, takže po dvaceti minutách vchází do dveří s velikými omluvami skvělá herečka, televizní rosnička a moderátorka Vendula Fialová. Nebudu chodit kolem horké kaše, prostě a jednoduše zapomněla. Komu z nás se to někdy nestalo.

Rozhovor s ní byl skvělý. Vzpomínala na své první angažmá v Šumperku, mluvila o dobré partě, která se sešla v olomoucké činohře, o mimořádných příležitostech, které dostává. Taky o tom, jak musí brzy ráno vstávat, aby už v pět ráno v ostravském studiu České televize informovala diváky o aktuálním počasí. A taky o tom, že ji čekají krásné prázdniny, během kterých si nejen odpočine, ale i zahraje před kamerou.

Je to prostě příběh se šťastným koncem. A já jsem si ho užila dvojnásob, protože jsem nečekaně měla místo jednoho, dva skvělé hosty. Pojďme se proto zkusit nehroutit hned na začátku. Ono z toho nakonec může být něco mnohem lepšího, než jsme původně čekali.