Vilma Cibulková, herečka, která zraje

Vypsat zásadní divadelní, televizní i filmové role Vilmy Cibulkové by zabralo hodně místa. Do všeho jde naplno. Práci si vybírá, stejně jako tým lidí, se kterými na nich dělá. A dokáže o ní zaníceně mluvit. Třeba jako o Leni Riefenstahlové, na které pracovala v Divadle v Řeznické s Viktorem Polesným a za kterou získala Cenu Thálie. Je to herecký koncert.

Vilma Cibulková je holka z vesnice, s herectvím u nich neměl nikdo nic společného. Na odpověď o přijetí po přijímačkách na DAMU s ní čekala celá rodina i sousedi. Do školy nastoupila jako nepopsaný list. Byla ve velmi silném ročníku společně s Evou Holubovou, Ivanou Chýlkovou a Karlem Rodenem. Ještě jako studentka hostovala v Divadle Na zábradlí a Národním divadle, kde posléze získala angažmá.

Hostovala a hostuje na mnoha scénách, například v Divadle v Rytířské, Divadle Ungelt, ve Viole, Divadle na Vinohradech, Divadle Kalich nebo Divadle Aréna v Bratislavě.

Logo

Hodně natáčí, před kameru si poprvé stoupla už na začátku osmdesátých let. Kdo by neznal filmy Pupendo, Mazaný Filip, Duše jako kaviár, Kuře melancholik, Der Lebensborn – Pramen života nebo Zemský ráj to napohled. Anebo seriály Místo nahoře, Soukromé pasti, Znamení koně nebo Život je ples.

Velkým tématem pro Vilmu Cibulkovou je spisovatel Vladimír Körner, se kterým se ve své kariéře setkala už mnohokrát. Ještě letos bude mít premiéru krimi thriller Zádušní oběť, který režíruje Jiří Svoboda.

„Miluju mikrofon. Práce v rozhlase mě nesmírně baví. Stejně tak mám ráda audioknihy, které poslouchám a pár jsem jich už natočila. Je to nesmírně náročná a krásná disciplína,“ říká.

Herečka Vilma Cibulková

Vilma Cibulková ve volném čase maluje, jeden z jejích obrazů vydražilo olomoucké sdružení Spolu, výtěžek použije pro potřeby svých klientů. Taky ráda cestuje, přelom roku strávila ve své oblíbené zemi, ve které zapomíná na shon a spěch a ve které se lidé chovají slušně – ve Vietnamu. „Po čtyřech natočených filmech a několika divadelních premiérách během loňského roku jsem si musela trochu odpočinout. Jela jsem jen tak, s baťůžkem na zádech a otevřenou myslí.“

autor: voj
Spustit audio